„Samotný útok byl akcí dvojice kamarádů-vycvičených vojáků a odehrál se během několika vteřin, ale za tím se skrývá fascinující pletivo logistické přípravy,“ říká Miloš Doležal, jehož seriál Atentát na Reinharda Heydricha vznikal několik letNe atentát, ale pomsta

Velký válečný příběh, který vyprávějí jeho aktéři, svědci, pamětníci a historici, stojí v podtitulu desetidílného rozhlasového seriálu Atentát na Reinharda Heydricha. Unikátní dokumentární fresku vysílal Český rozhlas 3 – Vltava poprvé před pěti lety, seriál nyní (od neděle 29. dubna) zařazuje v repríze: ode dne atentátu na zastupujícího říšského protektora uplyne 27. května rovných sedmdesát let. „Do názvu bych dnes už ovšem nevložil slovo atentát, ale pomsta,“ říká autor seriálu Miloš Doležal.

Čím vás téma atentátu na Reinharda Heydricha oslovilo?
Patrně mě přitahovalo už od dětství, tehdy na mě také zapůsobil známý Sequensův film. Byla tu i jistá touha „být u toho“ a rovněž hrdost na ty známé i neznámé, kteří se rozhodli nebýt davem a postavili se proti přesile, ať v zahraniční armádě nebo v řadách domácího odboje. Důležitou roli sehrálo i přátelství s archivářem Vojtěchem Šustkem a badatelem Jaroslavem Čvančarou. A v neposlední řadě snaha zvukově vyprávět celý dramatický příběh roku 1942 v širších souvislostech – i z pohledů Britů a Němců, rodinných příslušníků či pravoslavných duchovních, kteří se podíleli na ukrývání parašutistů. Záznamy výpovědí šesti desítek pamětníků, účastníků a svědků vznikaly několik let, většina z nich je už dnes mrtva, a pomáhal mi s nimi evangelický farář Michal Šimek.

Co všechno seriál obsahuje?
Jde o jakousi zvukovou fresku, do jejíchž kontur jsou vsazeny pamětnické výpovědi – od bývalých parašutistů, exilových politiků, přeživších odbojářů, četníků, svědků atentátu, lékaře operujícího protektora až třeba po příslušníka wehrmachtu, který se v čestné jednotce účastnil Heydrichova pohřbu. Nechybí ani komentáře historiků – včetně Detlefa Brandese a Martina Davida Browna – a archivní zvukové záznamy. Vyprávění je chronologické a odvíjí se po lince: přerušení spojení domova s Londýnem, výcvik parašutistů ve Velké Británii, přípravy atentátu v Londýně, Heydrichův portrét a jeho kariéra, decimace domácího odboje a české kultury, vysazení, podporovatelská síť, samotný útok, stanné právo a popravy, Lidice, Ležáky, Čurdova zrada, bitva v Resslovce, zánik paraskupiny Silver A. Poslední díl je pak reflexí smyslu celé akce.

Jak čin Gabčíka a Kubiše vnímáte osobně?
Samotný útok na Heydricha byl akcí dvojice kamarádů-vycvičených vojáků a odehrál se během několika vteřin, ale za tím se skrývá fascinující pletivo logistické přípravy, často improvizované, desítky, ba stovky oddaných spolupracovníků, podporovatelů, ubytovatelů, informátorů, včetně žen a dětí – třeba čtrnáctileté Jindřišky Novákové z Libně, která odvedla zakrvácené Kubišovo kolo a po dopadení byla popravena.

Získal jste nějaké nové informace od doby premiéry?
Od vzniku seriálu uplynulo zhruba šest let. Za tu dobu se podařilo vyhledat ještě několik důležitých pamětníků a badatelé a archiváři vynesli řadu zajímavých „zpráv“. Postupně jsem se je pokoušel vsazovat do nových rozhlasových dokumentů, které jsou tak volným pokračováním seriálu: kupříkladu Nebe plné dýmu věnované Ležákům, Resslovka aneb Češi se nevzdávají či Svítit v temnotách plamenem, který přibližuje osud českého pravoslavného duchovního Vladimíra Petřeka, jenž pomáhal ukrývat parašutisty po atentátu. Dnes už bych ovšem slovo atentát do názvu seriálu nevložil, použil bych výraz pomsta.

René Kočík

Foto Jarka Šnajberková



  Vzpomínka na jeden pláč
  Zpěvník Jana Buriana
 
  Zelenkova Responsoria

  Pořiďte si  
 
  Filla: torzo, ale živé
  Navštivte