|
|
Energie Jednoho světa
Na fenomén korupce, problematiku života seniorů a seniorek,
ale i ekologii a gender se zaměří letošní ročník mezinárodního
festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět.
Uskuteční se od 8. do 17. března v Praze a mezi více než
stovkou snímků z téměř čtyřiceti zemí světa uvede i dva
kandidáty na Oscara. Festival tradičně udělí Cenu Českého
rozhlasu za kreativní použití hudby a zvuku v dokumentárním
filmu.
 Vaše
energie je potřeba jinde! Tímto mottem Jeden svět už za pár
dní osloví diváky v Praze a v průběhu března a dubna v dalších
třiatřiceti českých městech. „Festivalovým mottem chceme
upozornit na to, kolik času všichni věnujeme nepodstatným
činnostem. Přitom se stačí zajímat o to, co se děje kolem nás
a svou energii využít spíše k tomu, aby se věci rozhýbaly k
lepšímu,“ říká ředitelka festivalu Hana Kulhánková z
pořádající společnosti Člověk v tísni. Téma občanského
aktivismu prostupuje napříč všemi letošními programovými
kategoriemi a inspirují se jím i doprovodné akce.
Hlavní tematická sekce Jednoho světa dostala název Tváře
korupce. „Dokument Spravedlnost pro Sergeje se zabývá podivnou
smrtí právníka Sergeje Magnického, jež při své práci odhalil
největší daňový únik v historii Ruska, renomovaný režisér
Alexandru Solomon pak dává ve svém s nadsázkou natočeném
snímku Kapitalismus – naše tajná receptura nahlédnout do
kuchyně rumunského kapitalismu. A kupříkladu film Ukrajinská
Chelsea diváky zavede do východoukrajinského Donecku, města s
vysokou mírou nezaměstnanosti a korupce, jemuž vévodí luxusní
fotbalový stadion místního klubu Šachtar postavený miliardářem
Rinatem Achmetovem,“ vysvětluje Kulhánková. Na korupci si
posvítila i italská režisérka Sabina Guzzantiová, jejíž
sarkastický snímek Draquila – Itálie se třese zjišťuje, v jak
velkém rozporu je mediální obraz italského premiéra s jeho
skutečnými aktivitami, zatíženými korupcí a skandály. „O tom,
že autorka Berlusconiho rozhodně nešetří, dokazuje i bojkot
premiérové projekce snímku ze strany italského ministra
kultury na festivalu v Cannes,“ dodává ředitelka.
Jeden svět odstartuje filmem ze sekce Věku navzdory: německý
dokument Na stupních vítězů nabízí citlivý a současně úsměvný
příběh pětice hrdinů ve věku mezi osmdesáti a sto lety,
jejichž životním koníčkem je vrcholová atletika. V programu
festivalu si lze dále zatrhnout třeba portrét bývalého šéfa
ropného gigantu Jukos Chodorkovskij německého režiséra Cyrila
Tuschiho. Předloňský vítěz Jednoho světa Gianfranco Rosi
přiveze mrazivý snímek o fungování mexické narkomafie a její
provázanosti se státním aparátem s názvem El Sicario – Pokoj
164. „Britský režisér Mark Henderson pak osobně představí
strhující a zároveň velmi osobní film Můj únosce. V roce 2003
byl spolu s dalšími turisty unesen v kolumbijských horách
marxistickou guerillou. Po pěti letech se rozhodl vrátit a
setkat se s jedním z únosců,“ popisuje Kulhánková.
V programu nechybí snímky, které slavily úspěch na loňských
zahraničních festivalech, letos jsou mezi nimi navíc dva
kandidáti na Oscara. „Jedním z nich je britsko-brazilský
dokument Umění odpadu, který vypráví o umělecko-charitativním
projektu světového umělce Vika Munize portrétujícího třídiče
odpadu na největší světové skládce v Rio de Janeiru,“ líčí
šéfka festivalu. O Oscara se uchází také dokument Holka z
plakátu o mladé Američance, která v osmnácti letech odjela
bojovat do Iráku a nyní trpí těžkým posttraumatickým
syndromem.
O Ceně Českého rozhlasu za kreativní použití hudby a zvuku v
dokumentárním filmu rozhodnou Jiří Hubička, Karel Fisl a
Vlastimil Hankus. I letos lze vybrané dokumenty zhlédnout
on-line na stránkách www.ceskatelevize.cz/jedensvet. Vše o
festivalu Jeden svět, kterému se věnujeme i v rubrice Raport,
najdete na www.jedensvet.cz.
(reé)
 Noha za krkem nic neřeší
„Většinou dokumentů letošního ročníku Jednoho světa prostupuje
téma občanského aktivismu a osobní angažovanosti,“ říká o
nadcházejícím filmovém maratonu Jeden svět jeho tiskový mluvčí
Filip Šebek.
Festival už dávno není jen pražskou záležitostí, kde všude
letos zažijí festivalovou atmosféru?
Každým rokem se snažíme, aby vybrané filmu Jednoho světa mohl
vidět co nejvíce lidí. V loňském roce se festival kromě Prahy
představil v dalších devětadvaceti městech České republiky,
letos už jich je celkem třiatřicet, ať už jde o velká města
jako je Brno, Ostrava či Plzeň, nebo menší města a obce typu
Benešova, Bíliny či Neratovic. Letos poprvé se bude konat
regionální festival Jeden svět například v Českém Krumlově.
Festival se opět zviditelňuje nápaditým spotem. Jaká je jeho
filozofie?
Naznačuje, že energie, kterou herci ve festivalovém spotu
využívají k tomu, aby si například strčili nohu za krk či
udrželi lžičku na nose by se dala využít mnohem smysluplněji.
Letošním sloganem i spotem se snažíme upozornit na nespočet
možností, jak správným využitím naší energie změnit svět
k lepšímu. Chce to jen být aktivní v případě, že se setkáme
s nespravedlností, diskriminací či porušováním lidských práv.
Z tohoto důvodu prostupuje většinou letošních dokumentů téma
občanského aktivismu a osobní angažovanosti a hlavní tematická
sekce má výmluvný název Tváře korupce.
Na zvláštní projekce se mohou těšit i žáci základních a
středních škol. Co jim nabídnete?
Dopolední projekce pro základní a střední školy proběhnou ve
všech festivalových městech. Pro mladší diváky jsou připraveny
tři bloky krátkých dabovaných filmů, v nichž se seznámí
s osudy dětí žijících v Evropě, ale také v Chile nebo
Afghánistánu. Starším divákům nabídneme hodinové dokumenty,
které je přenesou jak do běloruského Svobodného divadla, tak
do deštných pralesů Latinské Ameriky, seznámí se s mladou HIV
pozitivní Afričankou Thembi nebo s Luigim, mladíkem s Downovým
syndromem. Projekce vždy doplní diskuze, u starších žáků
s odborníkem na danou problematiku.
Který z více než stovky festivalových snímků si nenecháte ujít
vy?
Třeba dokumentární esej nizozemského režiséra Waltera Stokmana
Scena del Crimine mapující neapolskou kriminalitu.
Vynikajících filmů máme ale letos v programu celou řadu a jsme
rádi, že je v mnoha případech přijedou na Jeden svět
představit jejich tvůrci. Například oceňovaná americká
dokumentaristka Jennifer Foxová přijede s filmem Moje
reinkarnace, který točila v průběhu dvaceti let a jehož hlavní
postavou je syn vysokého tibetského duchovního mistra, který
vyrostl v Itálii a dlouho odmítá skutečnost, že by měl být
reinkarnací mnicha Khjentse.
(miš)
|
