Číslo 27 / 2008.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor s nakladatelem.
Ladislavem Horáčkem.


 


 

 

 

 

 

 

 

 


 





Vítejte na vinohradské vyhlídce

Drama Na krásné vyhlídce je dürrenmattovsky krutou hrou, kterou Středoevropan a skeptik Odöna von Horváth (1901–1938) v polovině dvacátých let minulého století reagoval na zmatení a nejistotu meziválečné Evropy. Expresionismus v ní už přechází do „nové věcnosti“. Skupinka podvodníků a zkrachovalých existencí, která při šampaňských večírcích v zchátralém hotelu žije své sny o tom, jak přijít k snadnému zisku, má rysy pokřivených kreatur, jež neváhají žít z peněz, které jim za sexuální služby poskytuje stárnoucí hraběnka. Pro peníze jsou schopni každého zločinu. Režisér Michal Dočekal, který hru pohostinsky režíroval v Divadle na Vinohradech, ji uchopil jako silně groteskní, ale účinný obraz krize civilizace. Tím ji aktualizoval, vždyť zpoza bilboardů s radostně nakupujícícími rodinkami na nás podobná morální krize vykukuje i dnes. Z velmi dobrých hereckých výkonů vynikají Václav Vydra jako majitel hotelu Strasser a Hana Maciuchová, která hraběnku nehraje jen jako vyžilou ženštinu, ale i inteligentní nesentimentální ženu přepíjející alkoholem děs z osamělého stárnutí.

V inscenaci Horváthovy hry Na krásné vyhlídce vyniká herctví Václava Vydry a Hany Maciuchové

Další v Divadle na Vinohradech hostující režisér Radek Baláš pojal Beaumarchaisovu Figarovu svatbu prostě – jako divadelně i choreograficky nápaditou, řemeslně dotaženou lidovou komedii se zpěvy. Má pro ni výborného Figara – svižného, přesného a pohybově vybaveného Jiřího Dvořáka (k nejúspěšnějším kreacím patří holičská scéna). Jeho Figaro má esprit, není to ovšem žádný vzpurný chasník, který by chtěl skutečně ztrestat hraběte Almavivu (v podání Svatopluka Skopala je to ostatně roztomilý prostopášník), ale chlapík pragmatický a docela protřelý, jenž se – i vlivem lásky k Zuzance – rozhodne, že svou lásku před Almavivou dokáže ubránit vlastním umem a vtipem, a nehodlá se vracet ke své minulosti drobného podvodníčka. I ostatní herci hrají s chutí – Andrea Elsnerová je milující, ale i věcnou Zuzankou, výborná je i Marcelina Daniely Kolářové. Škoda jen, že se režisér vedle řady skutečně kreativních nápadů uchyluje – jak je dnes ostatně běžné – k připsaným vulgarismům a pokleslým kouzelnickým výstupům, vhodným nejspíš do divadelní boudy někde na pouti.

Vítězslava Šrámková, teatroložka

Foto Divadlo na Vinohradech


  Jak to vidí Jaroslav Vanča                         Viktor Preiss jako Faust                          Tam, kde zabili Che Guevaru