|
|
 Jaroslav
Vanča, scenárista a pedagog FAMU
Bezmoc a moc sebevražd
Může to být takových pět let, co se u nás několik mladých lidí
dobrovolně rozloučilo s tímto těžko pochopitelným světem a
jako důvod uvedli, že je k nežití. K nepřežití, zdálo se jim
právě ze zorného úhlu jejich mládí. Žádný Salinger jim ještě
neřekl, že známkou nezralého člověka je, že chce kvůli něčemu
podstoupit vznešenou smrt, zatímco známkou toho zralého je, že
chce kvůli něčemu v příkoří žít. Před několika týdny si nás
toto smutné téma znovu našlo, tentokrát prostřednictvím
dvojice mladých lidí a jejich dojímavé sebevraždy, k níž jako
by jim dodal sílu možná právě jejich vztah. Zanechali vzkazy
nesouhlasu s tím, co se děje teď a tady. Média dodala i
fotografie, z nichž na nás hledí inteligentní, oduševnělé
obličeje. Mediální komentáře, včetně oslovených psychologů,
byly nejednotné, ve výsledku však těm dvěma přisoudily roli,
kterou se byvší jediné komunistické „médium“ snažilo
přisoudit Palachovi a Zajícovi, a skrze niž poté ignorovalo
Plocka a snad i další sebevrahy: roli pomýlenců, a co horšího,
nemocných lidí. Ostatně, takových bylo v minulé éře více,
ještě jako student jsem se v roce 1977 zúčastnil pohřbu jedné
dívky, rovněž takové „pomýlené“ či „nemocné“ oběti režimu.
Nedávná tragédie nevyvolala již žádnou reakci z „odpovědných
míst“, na rozdíl od oněch pět let starých sebevražd se tato
smrt nedotkla již jediného politika. V potaz snad ani neberme
bezradnou reakci učitele té dívky; ta by se dala spíše zapsat
do análů lidské necitlivosti, potažmo i nekompetentnosti
porozumět problémům mládí. Onen pedagog prohlásil, že nechápe
důvod nesouhlasu se systémem, který jim přece umožňoval
studovat. Až mrazí z toho, jak příliš připomíná tento výrok
svou dikcí argumentaci, používanou komunistickými médii vůči
podobným případům. Leč následují další slova o dívce, perly
z úst pedagoga: „Byla vynikající studentkou, studovala
psychologii a hodně o ní přemýšlela. Takoví lidé jsou velmi
ovlivnitelní.“ Heršvec, vždyť tomu přece bývá naopak! Právě
takoví přemýšliví lidé usilují o samostatné myšlení, nenechají
si systémem, paradigmatem či duchem doby naservírovat to, co
naopak zjevně bez trávicích potíží polyká onen pedagog. Právě
že oni si dokáží poznané uvést do souvislostí. A předmět
s názvem vědomí souvislostí by mohla ona studentka učit svého
učitele, když už se prosté citlivosti naučit nelze.
Obludně příznačná je i následná reakce psychiatra, pro změnu
nekompetentního porozumět vztahu duše a doby. Podle něj je na
vině pouze deprese, nikoli systém, svět nebo společnost.
Potažmo jsou tedy i leckteří filozofové, sociologové, a
umělci, usvědčující právě systém z necitlivosti, ba
nelidskosti, zaslepeni svou depresí... Jsem právě tak starý,
abych věděl, že zde není a nemůže být srozumění. Optimismus je
nedostatek informací, říkávalo se za bolševika. Sebevraždy
nejsou, jsou jenom vraždy, napsal zase básník. Mínil tím, že
„vrahem sebevrahů“ bývá právě stav světa, související s
necitlivostí či přímo se slepotou většiny.
Sám se domnívám, že mnozí lidé jsou vzhledem k takovým
„nešťastníkům“ vnímavější, nediví se jim, snad je i chápou. A
že jiní je dokáží alespoň lidsky politovat. Ti zbylí, obdaření
nekompromisně silným názorem, hlasitě nesouhlasí, cítí
v takovém druhu sebevraždy oprávněný nesouhlas s vlastním
viděním světa, tedy i zpochybnění sebe samých. Smutné je to
obzvláště u psychiatrů a psychologů, neschopných odhadnout, že
infekce zpravidla nepřichází zevnitř, ale zvenčí. Že ti mrtví
za života netrpěli snad ani nediagnostikovatelnou poruchou
zvýšené hladiny morálního vědomí, ale prostě cítili morálně a
pravdivě, a ve svém mládí pak zůstali nejistými oproti
většině, jisté si svým bytím, neuvědomující si, že právě
kategorický souhlas s bytím je pramenem současného globálního
kýče, vyjádřeno slovy Milana Kundery. Ti citliví mladí lidé to
vše snad jen tušili, oněm necitlivým to nevysvětlovali;
seznali snad už, že necitliví se vcítit neumí. Chci říci, že
bez Moniky Bakešové, Jakuba Křížka a těch několika mladých
lidí před nimi jsme se vůči tomuto systému ocitli náhle více
sami. |
