Číslo 27 / 2008.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor s nakladatelem.
Ladislavem Horáčkem.


 


 

 

 

 

 

 

 





A nakonec promluví kolty

Ačkoli se mnohokrát zdálo, že western se již zařadil mezi muzeální žánry podřízené zkostnatělým pravidlům, občas se vynoří pokus rozklíčovat někdejší tradice, případně vnést do vyprávění dokumentarizující prvky. Někdy se takové snahy minuly účinkem, jindy uspěly – například v případě Silverada, které před dvaadvaceti lety natočil Lawrence Kasdan, proslavený spíše subtilními psychologickými dramaty jako Náhodný turista nebo Francouzský polibek. Jeho Silverado uvede v sobotu 5. července ve 20 hodin stanice ČT 1.

Titulové Silverado zde vystupuje jako vysněné místo, kam hrdinové míří, ale jejich putování narušují množící se potíže. Být co chvíli ohrožován na životě není nic příjemného a právě tento společný zážitek postupně se utvářející čtveřici protagonistů sjednotí. Jsou to muži jak čestní, tak ti, kteří mají za sebou konflikt se zákonem, nicméně jako příznačné se ukáže, že největším padouchem je ten, kdo by měl dbát na dodržování zákona. Kasdan si vybral špičkové herce: Kevin Kline, Kevin Costner, Danny Glover, Scott Glenn, John Cleese, Brian Dennehy.

Ve westernu Silverado si zahrál i Kevin CostnerSilverado je poučené dosavadními vypravěčskými zvyklostmi, a to nejen westernovými. Vedle výtečně přichystaných přestřelek a honiček snadno rozpoznáme i příklon ke svérázné road movie, tedy příběhu z cest, jen namísto motorek nebo aut hrdinové používají koně. Setkávají se během svého putování s rozličnými lidmi, jsou nuceni zvažovat, na čí stranu se mají postavit, nebo zda se do událostí raději nevměšovat. Zpravidla však vycházejí ze zásady, že je třeba zasáhnout, děje-li se někomu křivda.

Lawrence Kasdan zvolil vážnou polohu, avšak současně rozpoznáme jisté odlehčení v tom, jak hrdinové se stoickým odhodláním přijímají svůj úděl či ve vtipných průpovídkách, jimiž glosují své právě aktuální postavení. Režisér zavrhnul jakoukoli výjimečnost svých hrdinů, mají své chyby a nedostatky, někdy jednají zbrkle. Ale nikdy se záměrem vědomě ublížit.

Na konečném vyznění filmu se významně podílí i promyšlená zobrazení, třeba hned úvodní přestřelková sekvence v setmělé místnosti se vyznačuje kompozicemi vpravdě šerosvitnými, zajímavá figurální uspořádání přinášejí i závěrečné střety v ulicích vylidněného města. Dobový ohlas pravil, že „exteriérové scény s nepodbízivou a téměř snovou barevností dosahují dokonalého výtvarného efektu“. Snad jej televizní obrazovka zachová.

Jan Jaroš, filmový publicista


  Jak to vidí Jaroslav Vanča                         Viktor Preiss jako Faust                          Tam, kde zabili Che Guevaru