Návrat na titulní stránku

číslo 23 / 2007

Navštivte


Mariza – první dáma fada

Po dvou letech se do České republiky opět vrací portugalská zpěvačka Mariza, považovaná za nejproslulejší interpretku stylu fado. V úterý 5. června vystoupí v rámci festivalu Janáčkův Máj v ostravském Divadle Antonína Dvořáka, 7. června ji prvně spatří i Pražané: její koncert se uskuteční v Hudebním divadle v Karlíně.

Mariza míří do KarlínaTřiatřicetiletá Mariza je v současnosti veleúspěšným portugalským vývozním artiklem. Vyprodala Carnegie Hall v New Yorku, Opera House v Sydney či Royal Festival Hall v Londýně, je držitelkou prestižní ceny BBC World Music Award, s Peterem Gabrielem či Youssou N‘Dourem byla hostem koncertu Live8 na pomoc Africe, nazpívala duet se Stingem, její alba se ve světě prodávají ve statisícových nákladech. Toho všeho dosáhla, aniž by ve své kariéře byť na okamžik opustila svou rodnou řeč. „O angličtině vůbec nepřemýšlím, mým jazykem je portugalština,“ říká.

Mariza se narodila v Mosambiku, kde si její portugalský otec našel manželku, od tří let však vyrůstala v Lisabonu. Dnes žije v lisabonské čtvrti Mouraria, která je vedle dalších městských částí Alfama a Bairro Alto považována za kolébku stylu, jenž ji proslavil. První album Fado en Mim však paradoxně vydala v roce 2001 v Holandsku. O fado prý totiž tehdy nebyl zájem ani v zemi, kde se tento styl zrodil. O kořenech fada se dodnes vedou disputace. Podle názoru některých vzniklo na portugalském královském dvoře, podle jiných v afrických koloniích, další jeho zrod zasazují do lisabonských přístavních krčem, kam ho přivezli námořníci z Brazílie.

Fado, to jsou písně charakterizované poetickými texty, nebývale emotivní interpretací a především hořkosladkou nostalgií, pro kterou mají Portugalci  nepřeložitelné slůvko saudade, označující pocit ztráty, stesku – po lásce, po rodině, po moři. Mariza tento žánr znovuobjevila nejen světu, ale i velké části střední a mladší generace Portugalců. Fado bylo totiž Salazarovým režimem zprofanováno podobně jako český a moravský folklor režimem komunistickým. Trvalo desetiletí, nežli Portugalci ke svému národnímu „blues“ opět nalezli cestu. Přesto není Mariza ani zdaleka jediná, s kým je tato hudba spojována. Divou fada byla Amália Rodriguesová (1920–1999), hvězdou je dodnes Carlos do Carmo, z mladších pak Mísia, jejíž alba se už v devadesátých letech prodávala také u nás.

Mariza do Česka přiletí se sedmi doprovodnými hudebníky, z nichž většina se podílela na jejím posledním živém CD Concerto em Lisboa. Mezi muzikanty nebude chybět ani hráč na portugalskou kytaru. Ta se konstrukcí blíží spíše mandole či bouzouki, je opatřena dvanácti kovovými strunami, na které se hraje kovovými prstýnky. Pamětníci vystoupení Marizy na festivalu Colours Of Ostrava 2005 připomínají, že její koncerty nejsou žádným strnulým muzeálním představením – nasazením a schopností komunikovat s publikem se zpěvačka vzdaluje konkurenci. Nejvíce však laciným produkcím v lisabonských barech, kde turisté mnohdy aplaudují něčemu, co nemá s fadem nic společného. Přijďte se přesvědčit, podle všeho nebudete litovat.

MILAN ŠEFL

Foto archiv