číslo 13 / 2007 |
|
...JANA SVAČINY Konec alternativy Čím rozsáhlejší je televizní nabídka, tím méně příležitostí skutečně si vybírat dnes obrazovka divákům nabízí. Paradoxně zní podobné konstatování jen na první poslech. Stávající redukce programové škály nekonečným opakováním několika „osvědčených“ programových typů, je téměř absolutní. Vyčítat žánrovou a myšlenkovou nouzi nabídce komerčních televizí nemá smysl. Tržní pravidla nabídky a poptávky tu platí až do tragikomických konců, zoufalého hledání nových a nových atrakcí, schopných uhranout momentálně přesycené masy. Jiné je to s chudobou dnešního menu servírovaného Českou televizí. Připomínat znovu a znovu, že principem a jediným ospravedlněním existence veřejnoprávní televize je její odlišnost od komerční produkce, je možná nudné, ale určitě nutné. Netýká se to přitom zdaleka jen pomyslné a obecně uznávané kulturní, osvětové a informační povinnosti. Kvalitativní alternativou komerce musí být i tam, kde se žánrově obě nabídky kryjí.
Svébytným důkazem letité rezignace České televize na povinnost starat se o legitimní potřeby menšinových diváků, které neuspokojuje standardizovaná estrádní „řachanda“, je současná podoba cyklu Horečka páteční noci. Z druhdy sympatické archivní inventury perel zahraniční i domácí alternativní zábavy se po totálním vyčerpání titulů, přivedených v devadesátých letech na obrazovku ČT především legendárním producentem Čestmírem Kopeckým, v poslední době stalo podivné panoptikum normalizačních zhůvěřilostí, které už snad nebaví ani pamětníky. Importovaná klasika v podobě x-té reprízy Červeného trpaslíka to nemůže zachránit. Autor je televizní publicista Foto archiv |