Zpět na titulní stránku

číslo 17

Zpět na titulní stránku

vyšlo 17. 4. 2006

Nalaďte si


SOUZVUK

Neděle 30. dubna, Český rozhlas 3 - Vltava, 9.30

Koláž z básní a povídek Johannese Urzidila

"Do tohoto nekonečného království vstoupil jednoho dne kdosi, nazývejme ho ,Já“. Tam venku ve světě měl jméno delší, tady to jméno však nemá co říci. Přišel jsem z hlavního města země a věděl jsem z otcova vyprávění i z knih dost i o tomto lese" - napsal v  povídce U hranic německy píšící spisovatel, básník a esejista Johannes Urzidil. Tím nekonečným královstvím a místem vnitřní emigrace se pro Urzidila stala šumavská krajina v  okolí Horní Plané, Zvonkové a Josefodolu.

Johannes Urzidil (1896-1970)Johannes Urzidil se narodil 3. února 1896 v  Praze a vyrůstal ve skromných poměrech početné rodiny železničního úředníka; vystudoval germanistiku, slavistiku a dějiny umění, byl členem takzvaného kroužku Arco, ke kterému patřili i Franz Kafka, Max Brod, Franz Werfel, Egon Ervin Kisch a jiní; Urzidil byl přítelem Jana Zrzavého a Karla Čapka.

Od dvacátých let spolu se svou ženou Gertrudou, dcerou pražského rabína, objevuje šumavský kraj svého milovaného básníka Adalberta Stiftera, od roku 1933 pravidelně jezdí na letní byt do Josefodolu, píše zde a zve sem své pražské přátele. Podle vlastních slov chtěl Urzidil v  hlubokých lesích kolem Plešného jezera v  samotě dojít k podstatným věcem života. Avšak nástup fašistů k moci donutí Urzidila a jeho ženu téměř na poslední chvíli - 1. července 1939 - uprchnout z Protektorátu, nejprve do Anglie a v  roce 1941 do New Yorku. Od padesátých let začaly v  Evropě postupně vycházet sbírky básní, romány a povídkové cykly a soubory esejů. Johannes Urzidil umírá náhle 2. listopadu 1970 na přednáškovém turné v  Římě a je pohřben na malém hřbitově Campo Santo Teutonico ve stínu svatopetrské baziliky.

Rozhlasovou koláž z básní a fragmentů povídek Johannese Urzidila uvede Český rozhlas 3 v pořadu Souzvuk ve vynikajících překladech básníka Jana Mareše.

JANA FRANKOVÁ