číslo 17

vyšlo 17. 4. 2006

Dívejte se

Svůdce se vrací ke své dávné oběti

Pondělí 24. dubna, ČT 2, 21.45

Česká kinematografie vydala již v němé éře několik podmanivých plodů. Mezi ně nepochybně patří Erotikon Gustava Machatého. Příběh kdysi svedené dívky, která znovu málem podlehne svému někdejšímu tvůrci, se nijak nevymyká z dobových melodramatických konvencí, avšak po vizuální i režijní stránce je mimořádně vytříbený. Nelze upřít smysl pro kresbu atmosféry ani stále sugestivní herecké výkony (zvláště u Karla Schleicherta jako hrdinčina otce a Ity Riny v hlavní úloze, částečně též Theodora Pištěka v roli klamaného manžela), které mají psychologickou hloubku. Všimneme si, že mužské postavy z měšťanského prostředí jsou vyumělkovanější, více závislé na teatrálních gestech, navíc mají nepřirozeně vybělený obličej - včetně zvýrazněných rtů. Promyšlená střihová skladba vychází z důrazu na detaily obličeje, ale také dalších předmětů, které mohou danou situaci dokreslovat (v úvodu například cizokrajné nálepky na svůdníkově kufru).

I když oceníme smysl pro vyjadřování obrazem, nelze pominout závažné nedostatky ve scenáristické stavbě, na níž se měl podílet i Vítězslav Nezval. Některé motivy vyšuměly, jiné zůstaly nedořečené. Nejde jen o základní, dosti banální půdorys ženské nepoučitelnosti a osudové neschopnosti vzdorovat svádění, ale o řadu nerozvinutých motivů. Třeba postava hrdinčina otce náhle zcela zmizí z děje a již se nikdy neobjeví, ačkoli tvoří důležitou součást celkového dramatického rozvržení. Nelogicky vyznívají rovněž některé příliš chtěné náhody, které se vzpírají i v rámci zvolených klišé uvěření, i samotný svůdce dnes vyznívá spíše směšně nežli démonicky.

Přes uvedené výhrady jde o dílo mimořádných uměleckých kvalit, které dosáhlo i mezinárodního uznání. Erotikon, evokující představu slepé náruživosti, však doplatil na pronikavé technické změny: na plátna kin se dostal v roce 1929 (pražská premiéra až 1930), kdy zvukový film zahájil své vítězné tažení. Nepomohlo ani krácení, ani dodatečný hudební doprovod. Nyní Erotikon spatříme v rekonstruované podobě a s nově složenou hudbou od Jana Klusáka.

(jš)