číslo 5
vychází 24. 1. 2005

Zpět na obsah         

Televize
a film


TV TIPY

Pondělí 31. 1. 2005 ČT 2 - 21.30 hodin

Jaké byly sestry ze sousedství?

Uměnímilovné diváky zaujala posmutnělá komedie Ztraceno v překladu. Přiblížila rozporné pocity lidí, jimž japonská mentalita zůstává přece jen cizí, kteří na ni okouzleně zírají, aniž by ji byli schopni vstřebat. Tehdy jsme poprvé zaslechli jméno Sofie Coppolové, která tento něžný, ale přitom velice vnímavý snímek režírovala. Režisérčino jméno zajisté vyvolá okamžité asociace na daleko známějšího Francise F. Coppolu, proslaveného tvůrce tří Kmotrů, Rozhovoru a zejména Apokalypsy. Sofie je jeho dcera a rozhodně nezapře rodinné geny.

Zkoušela různé umělecké discipliny (včetně herectví - zahrála si pod otcovým vedením ve třetím dílu Kmotra), než usoudila, že nejlépe se uplatní jako režisérka. A hned svou prvotinou Smrt panen (1999) potvrdila, že oplývá záviděníhodným talentem, který může dál bohatě rozkošatět, pokud předčasně nezplaní. Sofie se spolehla na několikerou oporu: vybrala si inspirativní předlohu Jeffreye Euginidase, kameramanem byl Edward Lachman, do hlavních rolí obsadila osobnosti, které snad ani nemohly selhat - Kirsten Dunstovou, Jamese Woodse, Kathleen Turnerovou, Joshe Hartnetta, Dannyho DeVita...

Coppolové se podařilo vylíčit křehký svět dospívání Coppolová, jež si sama napsala i scénář, zvolila tok vyprávění velice poklidný, zbavený jakýchkoli klipových atrakcí; odstup od sdělovaného příběhu jí navíc zajišťuje záměrně nevzrušivý komentář, pronášený spíše jako svědecká výpověď mužem, jenž si vybavuje události, které se odehrály před čtvrtstoletím. Podařilo se jí nastolit nesporně sugestivní pohled, když události, které jistě můžeme považovat za drastické, zprostředkovává bez jakékoli vnější brutality, bez zbytečné exprese, dokonce snad až s jakousi něhou. Nevtíravě naznačuje, jak dospívající hochy přitahují jejich spolužačky, děvčata Lisbonova, svou zvláštností, svou uzavřeností nejen v chování, ale doslovně v rodičovském domě, odkud téměř nevycházejí.

Coppolová pozvolna vykresluje spleť příčin, které vedly ke stávajícím poměrům, zjistíme, že dosud nezažitá rodinná tragédie změnila vztahy, otupila vstřícnost i aktivitu. Postačí málo, aby se zdánlivě šťastný domov změnil v past, byť plnou ohledů a zámlk. Jedině sekvence taneční zábavy se zdá vymykat z nastoleného tónu, dosahuje téměř surreálného ozvláštnění, její ponurá grotesknost však vytváří účinný kontrast k ostatním dějovým prvkům. Coppolové se podařilo postihnout onen křehký předěl mezi ještě zpola dětskou nevinností a rašícími projevy dospívání, kdy stačí málo, aby došlo k nežádoucímu zvratu.

Smrt panen je film o tajemství, který ovšem záhady spíše pomíjí, než že by je vysvětloval. Stěží se dopátráme zjevných příčinnostních vazeb, režisérka především těží z podmanivé atmosféry, z měkce stylizovaných záběrů, z evokace čehosi obtížně nahmatatelného, ale přesto jsoucího. Jen nenápadně se dotýká mentality a rituálů americké střední třídy, ochotně ze svého středu vylučující vše, co se vymyká nepsaným pravidlům. Není zjišťována vina - možná ani neexistuje, postačil pouhý souběh náhodných událostí.

JAN JAROŠ


Úterý 1. 2. 2005 ČT 1 - 21.25 hodin

Vzpomínky na minulost: Putování s dinosaury

Představte si, že máte možnost cestovat časem do minulosti - do doby dávno před příchodem člověka na Zem. Vracíme se pětašedesát milionů let nazpátek. Během cesty můžeme pozorovat rozsáhlé změny klimatu a vegetace. Mění se i povrch Země. Vlivem srážky kontinentů se zvedají celá pohoří. Dorazili jsme do významné geologické periody vývoje Země zvané Křída. Nikde neroste tráva, všude jsou jen jehličnaté lesy a kapradiny. Je to svět, ve kterém vládnou dinosauři. Dovíme se, jak tato úchvatná stvoření žila - čím se živila, jak bojovala a jak se množila.


Středa 2. 2. 2005 ČT 2 - 20.00 hodin

Zlaté časy nikdy neexistovaly

Režisér James Ivory proslul jako mistrný malíř nedávno zaniklé epochy, jíž zejména v Anglii ovlivňovala distingovaná, blahosklonná, ale naprosto sobecká a bezcitná aristokracie (Soumrak dne, Howards End) - a své pověsti dostál i v dramatu Zlatá číše. Literární předlohu napsal Henry James, z něhož v závěru předminulého století vyrostl pozorný i citlivý pozorovatel společenských mravů, soustředící se zejména na ženské hrdinky. Z jeho tvorby se zfilmování dočkala řada titulů, například Daisy Millerová nebo Portrét dámy.

Ivoryho evokace minulých věků je jako vždy fascinující Dějová linie se opět opírá o psychologickou drobnokresbu, oproti běžnějším třem protagonistům, mezi nimiž se rozvíjejí konflikty, zde autoři rýsují čtyřúhelník různorodých postav. Na jedné straně vidíme bohatého Američana, sběratele umění, a jeho dceru, které při putování Itálií provází tamější dvojice, jež symbolizuje úpadek zdejších elit - mužský prvek v něm zastupuje zchudlý hrabě. I zde ženské hrdinky nárokují právo na opětovanou lásku, jakkoli nedomýšlejí, že ideálem jejich snů může být sobecký slaboch.

Ivory prokazuje cit pro evokaci doby, aniž by uvízl v dojemném melodramatu (kam klesla níže rozebíraná Legenda o slavném návratu). Dominuje povlovný - nikoli však rozvleklý - rytmus vyprávění. Můžeme ocenit scény plesu i osudy titulové zlaté číše, pokrytecké mravy i bytové zařízení. A nezbývá než obdivovat, s jakou sugestivitou se do svých postav převtělili herci, které známe z rolí výrazně odlišných - Nick Nolte, Uma Thurmanová či Anjelica Hustonová.

(jš)


Čtvrtek 3. 2. 2005 ČT 2 - 21.55 hodin

Suflérka

Příběh mladé norské režisérky Hilde Heierová je věčný a její hrdinka je typickou ženou, která v jistém okamžiku prohlédne a rozhodne se jít vlastní cestou, nenechat se vydírat blízkými a klamat těmi, jež miluje. Siv žije pro hudbu a miluje ji víc než cokoliv na světě. Tóny Aidy ze scény, kde tráví hodiny v nápovědní budce, pro ni znamenají jednu z nejsilnějších životních emocí. Právě tak naplno by se ráda věnovala svému manželovi, ke kterému se po svatbě nastěhovala. Všude však vládnou jeho zvyky, jeho děti a vliv jeho bývalé manželky. Jednoho dne se objeví nepohyblivá exmanželka ve dveřích jejich nového domova...


Pátek 4. 2. 2005 ČT 2 - 20.00 hodin

Obří vlna

Na moři řádí živel, který ohrožuje světovou námořní dopravu. Může udeřit jako blesk z čistého nebe a s velmi ničivými následky. Vlna, která po celém světě straší kapitány a na kterou žádné plavidlo není stavěné. Vražedný živel, který se těžko vědecky vysvětluje. K moři odedávna patří, že každý týden klesne na dno oceánu jedna loď, často bez volání o pomoc, bez jediné informace, co se vlastně stalo. Mezi nejzáhadnější události tohoto druhu patří zmizení lodi München. Bylo to obrovské nákladní plavidlo moderního typu. S délkou dvou a půl fotbalových hřišť bylo chloubou německého obchodního námořnictva. 7. prosince 1978 vyplula München na běžnou plavbu do Ameriky a zbyl z ní jen jeden záchranný člun a pár trosek.


Sobota 5. 2. a neděle 6. 2. 2005

Česká televize k Werichovu výročí

Sobotní "werichovský" program odstartuje vzpomínkový pořad Jak jsme ho znali (5. února, 14.30). Vznikl u příležitosti Werichovy nedožité pětaosmdesátky v jeho bytě, kde se sešli hercovi přátelé. Vedle jejich výpovědí snímek nabídne i záznamy Werichových rozhovorů a také ukázky z filmů a her Osvobozeného divadla. V mikrokomedii Martina Friče Medvěd (5. února, 15.45) Janu Werichovi sekundují Stella Zázvorková a Bohuš Záhorský. Další snímek s Janem Werichem v titulní roli - Král a žena - bude uveden od 18.25. Werich načetl i komentář k animovanému filmu podle kreseb Jeana Effela Stvoření světa (5. února, 16.25). Za zmínku stojí, že to je první český snímek, ve kterém byl coby hudební složka použit rock'n'roll. Samozřejmě ve scéně se zlomyslným ďáblem...

První část dokumentu V + W známí i neznámí (5. února, 18.05) přibližuje umělecké působení slavné dvojice do roku 1938. Dokument připomene i méně známé "produkty" Voskovce a Wericha - například filmovou reklamu na divadelní představení West Pocket Revue a několik dalších amatérských snímků. Sobotní večer pak na obrazovkách České televize vyvrcholí zábavným pořadem Pocta V + W (5. února, 20.00), který byl natočen v Divadle ABC (kdysi Osvobozeném), kde Jan Werich strávil několik poválečných let v ředitelském křesle.

Jan Werich - na snímku v mikrokomedii Uspořená libra "Werichova" neděle začne uvedením legendární hry Osvobozeného divadla Těžká Barbora (6. února, 9.05). Unikátní záznam byl pořízen v roce 1960, Jiřího Voskovce tu nahradil další Werichův partner Miroslav Horníček. Moudrý a laskavý humor Jana Wericha prostupuje i jeho pohádkou Koloběžka první (6. února, 13.10). Písničky v pohádce jsou dílem Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka. Druhá část dokumentárního filmu V + W známí i neznámí (6. února, 16.35) se věnuje nucenému konci Osvobozeného divadla v roce 1938, odchodu Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Jaroslava Ježka do Ameriky (snímek mimo jiné nabídne i unikátní záběry z jejich amerického exilu) a poválečným osudům dvojice V + W. Rok 1948 znamenal její definitivní rozpad - Voskovec z Československa natrvalo odjel, Jan Werich zůstal a prožíval nové vzestupy a pády v komunistické zemi. Vysílání k poctě Jana Wericha zakončí další slavný titul - snímek Uspořená libra z roku 1963.

TOMÁŠ PILÁT


Neděle 6. 2. 2005 PRIMA - 17.10 hodin

Láska v Orient expresu

Americká turistka Lily cestuje v proslulém Orient expresu z Benátek do Paříže a při této cestě narazí na Alexe, svého bývalého přítele, s nímž se seznámila před deseti lety, když byla na prázdninách ve Francii. Zamilovali se do sebe, pak ale beze slova vysvětlení Alex náhle odjel. Nyní chce dohnat ztracený čas a probírá se v myšlenkách minulostí, aby zjistil, jaké znepokojivé tajemství ho tehdy vedlo k nenadálému rozchodu.

Režie Lawrence Gordon Clark. Hrají Cheryl Laddová, Stuart Wilson, Renée Ashersonová, Ralph Michael, Ruby Waxová a další.