42
vychází 6. 10. 2003

Zpět na obsah         

Rozhlasová publicistika


ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

Český rozhlas 1 - Radiožurnál; sobota - premiéra 13.05, repríza ve 22.00

Když jsou v Číně vedra

Pekingské klima připomíná po celé léto dobře vytopenou prádelnu. Pokaždé, když opustím klimatizovaný prostor, omráčí mě téměř hmatatelná vlna horkého, vlhkého vzduchu. Taková, že i ptáci přestávají zpívat. Jedinou záchranou je klimatizace nebo studená voda. Jenž voda je v poslední době na severu Číny nedostatkové zboží. Některé oblasti trpí řadu let tak vážným suchem, že úřady pravidelně uzavírají továrny a obyvatele zásobují pitnou vodou.

Samotným Pekingem žádná řeka neprotéká, ale sídlí tu vláda, a tak mám o přísun vody postaráno. Z tohoto hlediska si bývalí vládcové polohu hlavního města moc chytře nevybrali. Císař však jistě netušil, že tu jednou bude bydlet více než 13 milionů lidí. A tak tu nejsou žádná místa, kde by se člověk mohl vykoupat. Umělá jezera a kanály připomínají spíše stoky a do tmavě zelené vody se vrhají jenom ti nejodvážnější. Při svém štěstí jsem však na jednu takovou osobu narazil, a ještě k tomu to byla Evropanka.

"Voda je tam opravdu špinavá, ale znám jedno místo blízko Letního paláce, kam přitéká voda z horské přehrady. A ta je překvapivě čistá. Alespoň jsem z ní doposud ještě nic nechytla," vysvětluje ojedinělou zálibu rakouská studentka čínštiny Christina. Samozřejmě že i v Pekingu jsou bazény, ale je jich tu stejně málo jako v Praze. Kromě toho koupel v bazénu nepatří mezi nejlevnější zábavu. Minimální vstupné se pohybuje v přepočtu kolem stokoruny.

Další možností je výlet ke Žlutému moři. Cesta vlakem trvá tři hodiny, ale ne každý si ji může dovolit. Nemluvě o tom, že dovolenou u moře domorodci spíše prostojí - dívky vstupují do vody zásadně s deštníkem nad hlavou, aby jim slunce neosmahlo pleť, a hodiny a hodiny si povídají a pozorují vodní hladinu. Důvod je prostý: přestože čínští sportovci dosahují v plaveckých závodech poměrně velkých úspěchů, jejich spoluobčané zhusta plavat vůbec neumějí. Podle mé známé, Valentiny Karibové, to ale s čínskými plavci zas není tak špatné. Prý jsem to měl vidět před devíti lety. "Já už žiju v Pekingu dlouho, takže vím, že Číňané dřív neplavali vůbec. Maximálně tak s gumovým kruhem. Teď už se to ale podstatně změnilo a někteří z nich jsou opravdu dobří plavci."

Gumový kruh je obvykle černá gumová duše z automobilu nebo motocyklu. V létě tak dělají automechanici u moře vskutku dobré obchody. Brzy se jim však může stát, že gumové duše tak dobře na odbyt nepůjdou. Za pět let Peking hostí olympijské hry, a vláda proto vyhlásila sportovní pětiletý plán. Podle něj musí do roku 2008 sportovat 60 procent obyvatel Číny a plavci půjdou příkladem. Po olympiádě tu zůstane obří plavecký areál, a tak se plavci i neplavci mají na co těšit.

Dalším oblíbeným způsobem, jak zapomenout na horko, je spánek. Kolem poledne Číňané pravidelně uléhají před svými krámky, dělníci zahazují lopaty a zalézají pod lešení, davy v ulicích řídnou, taxikáři usínají na zadních sedadlech a telefony nikdo nezvedá. České lékaře by však Číňané v jednom pohledu potěšili. Pilně a mocně se zavodňují, bez průhledné plastikové láhve na čaj neudělají ani krok. Středoevropan se pak může zavlažit tak maximálně místním rýžovým pivem.

S tím létem jsem vás ale trochu obelhal. Podle čínského lunárního kalendáře totiž 8. srpna začal podzim.

ĽUBOMÍR SMATANA