31 |
|
Televize |
|
TV TIPY
![]() ![]()
![]()
V hotelovém pokoji číslo 7 se 31. července 1933 odehrála tragédie, na jejímž konci bylo sedm mrtvých. Dokumentární cyklus o mimořádných událostech uplynulého století se tentokrát věnuje okázalé sebevraždě rodiny, která odpálením dynamitových náloží řešila bezvýchodnou existenční situaci v době hospodářské krize. Rozsáhlý výbuch těžce poškodil budovu hotelu a na dlouho poznamenal život třiceti lehce a devíti těžce zraněných lidí.
Antonia 1 /2
Režie Jörg Grünler. Hrají Alexandra Kamp-Groeneveld, Kai Wiesinger, Benjamin Sadler, Vanni Corbellini, Bernd Stegemann, Michael Hanemann a další.
František Čuba vyrostl a padl se Slušovicemi Dobré dokumenty nestárnou, ať vzniknou v jakékoli době a vyprávějí o něčem, co už je dávno pryč. K dobrým dokumentům patří i čtyři roky starý snímek Roberta Sedláčka František Čuba: slušovický zázrak. Už název je přesný a vystihuje podstatu filmu. Ten sleduje jak dějiny slušovického JZD (a na svou dobu to asi zázrak byl), tak i dráhu jeho předsedy Františka Čuby. O obojím se dozvíme spoustu zajímavého. K rozhovoru přemlouval Sedláček Františka Čubu celý rok, možná překvapivě ho pak Čuba ani nechtěl autorizovat. "Když jsme po pětihodinovém povídání skončili, jenom seděl a sám sebe se ptal, proč mi vlastně rozhovor poskytl," vzpomíná Robert Sedláček a dodává, že ho František Čuba v rozhovoru často válcoval. "V mnohých chvílích jsem mu opravdu nebyl rovnocenným partnerem," doplňuje. Snímek vyvolal po své premiéře značný ohlas a mnozí si Roberta Sedláčka brali dost nevybíravě do úst. Režisér se přitom snažil o maximální objektivitu. Na námitku, že ve filmu mluví více Čubových zastánců než odpůrců, kontruje: "Ti, kteří Čubu pomlouvali, říkali všichni totéž. Jejich argumenty přitom byly opravdu prázdné." Ve snímku o muži, k jehož odpůrcům patřili Gustáv Husák i Václav Havel, o době a politických hrátkách v Praze i na Zlínsku mluví celá řada zajímavých lidí - od Čubových nejbližších spolupracovníků přes Milouše Jakeše a Rudolfa Hegenbarta a novináře, kteří o Slušovicích psali, až k chartistům. Zajímavé je například tvrzení Petra Pitharta, že disidenti dokázali o Slušovicích vášnivě mluvit celé noci. Sám Pithart pak své mínění o někdejším symbolu úspěšného podnikání v socialistickém Československu vyjadřuje ve filmu slovy: "Čuba musel skutečný, reálný systém v Československu znát líp, než kdokoliv jiný. To, co dokázal, byla totiž vlastně holá nemožnost." Respekt k Františku Čubovi má i režisér: "Je pro mě fenoménem a zůstává jím dodnes. A to i přesto, co jsem se dozvěděl v průběhu let. František Čuba jistě má své nedostatky, ostatně dělá byznys a byznys je svinstvo, ale rozhodně to není zločinec ani mafián." TOMÁŠ PILÁT
Napínavé hledání pokladu Na obrazovkách se v poslední době vynořilo několik postarších titulů, které dokládají, jak kašírované a kulisovité bylo pojetí i značně ceněných filmů odehrávajících se v různých exotických krajinách, nejlépe navíc v minulosti. Týkalo se to jak před nedávnem Čingischána, tak nyní dalšího historického filmu Dlouhé lodi Vikingů, též natočeného před čtyřmi desetiletími. I zde uhlazené hollywoodské hvězdy zpodobňují velice toporně divoké, neotesané hrdiny, prožívají dobrodružství utkaná podle hollywoodských konvencí. Ale přesto je důležité, že i tyto snímky můžeme spatřit: dokládají, jakými mílovými kroky se vývoj filmu ubírá vpřed.
Snahou naplnit dávné sny je opětovně hnán k africkému pobřeží také vikingský mořeplavec Rolfe. Domnívá se, že právě on konečně ví, kde zlatý poklad může se svými druhy nalézt. Od rodných břehů prchá s ukradenou novou lodí a uloupenou krásnou dcerou vikingského krále. Na nebezpečné, nepředvídatelné cestě musí ale vstoupit na území, které pevnou rukou ovládá muslimský vládce... Jako divoký dobrodruh Rolfe se představí Richard Widmark, proslavený hlavně westernovými úlohami, černošského panovníka ztvárnil Sidney Poitier. (jš)
Ze života přistěhovalců V americké kinematografii nalezneme řadu filmů, které se zabývají sžíváním přistěhovalců s americkou společností. Vždyť odjakživa byla Amerika snem mnoha lidí, věřících, že právě zde naleznou své štěstí. Pohledy se samozřejmě různily: sahaly od optimistického přitakání až k zobrazení tragického selhání. Postupem let se tříbily i úhly nazírání: přibýval smysl pro současné uplatnění jednou žertovného, jindy vážnějšího postižení rozporů mezi nadsazeným očekáváním a skutečným uplatněním. Působivá tragikomedie Polská svatba sleduje osudy početné polské rodiny, které s šarmem a neutuchající energií vládne krásná matka dospělých dětí Jadiza. Milující, hrdá a vášnivá žena porodila své první dítě v patnácti letech, ale její potomci jsou k ní připoutáni pomyslnou pupeční šňůrou i v dospělosti. Stejně tak jako své blízké, miluje Jadiza život a užívá jej plnými doušky. Rodina jí každý den připravuje plno zážitků.
S humorným ženským nadhledem a lehkou nadsázku zde scenáristka a režisérka Theresa Connellyová zobrazuje živé a nesmírně lidské charaktery. K tomu přispělo i výborné herecké obsazení. Lena Olinová si zahrála okouzlující matku, Gabriel Byrne submisivní hlavu rodiny pekaře Bolka a Claire Danesová ztvárňuje křehkou Halu. (jš) |