Když jsem na privátním dvoře kláštera premonstrátů na Strahově v jednom horkém červencovém dni čekal na dámu, jejíž jméno bylo Johanna von Herzogenberg, netušil jsem, že z prvního setkání bude další a ještě jedno a že z našich privátních rozprav se vyloupne téma rozpravy, kterou nabídnu i posluchačům 88. pořadu z cyklu Evropa 2003.

Paní Johanna von Herzogenberg - i když to na první pohled tak nevypadá - pochází z velice starého bretaňského rodu, který spolu s dalším bretaňským rodem Rohanů našel svůj druhý domov v severovýchodních Čechách. Postupem staletí se tento rod stal rodem "starorakouským", jak říká paní Johanna. Zámek Sychrov a další místa v Čechách byly jejím nezpochybnitelným a hluboce cítěným domovem do chvíle, než druhá světová válka a její rozuzlení zamotaly osudem rodiny von Herzogenberg, jakož i osudem mnoha dalších rodin, které tvořily německy mluvící minoritu na našem území. Tři bratři - Karel, August a Wolfgang - zmizeli na bojištích a zbytek rodiny byl "odsunut" či "vyhnán". Ovšem tato slova v našich rozmluvách nepadla, naopak zněla tu slova o smíření, o přátelství, o spolužití. O evropské kultuře, evropském duchovním životě, který je zdrojem všech národních kultur a který tak bohatě ovlivňoval multietnickou společnost předválečného Československa, přestože je nutné připustit, že i mytická První republika měla své nepřehlédnutelné dluhy vůči jinoetnickým minoritám.

Dr. Johanna von Herzogenberg v Praze vystudovala dějiny umění a germanistiku a po válce dlouhá léta pracovala jako prezidentka Nadace Adalberta Stiftera. O kulturních aktivitách a snahách této instituce prohloubit vzájemné poznávání Čechů a Němců již v předlistopadovém období toho bylo napsáno už dost, pro paní Johannu však byly spojnicí s domovem. Nitkou, která dokáže vysvobodit lidskou bytost z labyrintů a aspoň částečně jí zachovává ráj - tím pro ni bylo dětství na Sychrově, láska rodičů, řád, který rodinu se sedmi dětmi spojoval s odkazem bretaňských předků.

Dr. Johanna von Herzogenberg iniciovala překrásnou publikaci, spojenou s rekonstrukcí starobylého akantového oltáře a šedesáti malovaných stropních desek kostela v Letařovicích. Její jméno je spojeno i s výstavou Sión-Jeruzalém-Praha, která se uskutečnila ve Strahovském klášteře v září a říjnu letošního roku. A tak nikoliv náhodou se stala Johanna von Herzogenberg hostem naší poslední rozpravy roku 2001, kterou vysílá stanice Vltava pod názvem Ráje a labyrinty.

Otázky posledního letošního soutěžního kola cyklu Evropa 2003 zní: 1) Kde všude byly uloženy po bitvě na Moravském poli ostatky českého krále Přemysla Otakara II., než doputovaly na dnešní místo posledního odpočinku? 2) Co bylo příčinou příchodu rodu Rohanů do Čech a kdy k tomu došlo? Uzávěrka soutěže je 10. ledna 2002. Odpovědi posílejte na adresu Český rozhlas 3 - Vltava - EVROPA 2003, Vinohradská 12, Praha 2. Tři nejzajímavější dopisy odměníme novinkou nakladatelství Libri, které je pro tuto soutěž partnerem stanice Vltava.