číslo 22/2001
vychází 21. května

Tipy ČRo

Letošní sté výročí smrti Giuseppa Verdiho inspirovalo jak pořadatele koncertů a operních představení, tak i vydavatele zvukových nosičů. Natáčejí se nové operní komplety a pěvecké recitály s pěvci současných generací. Rádi se ale vracíme k těm, kteří žijí mezi námi a jejichž jména se stala legendami. V mnohém jsou pěvcům, kteří prožívají svou aktivní dráhu, jedinečným vzorem. Paní Maria Tauberová oslavila v dubnu své devadesátiny. Při vyslovení jejího jména se nám vybaví zvláště její postavy smetanovské (Karolina, Barče), ale dobře víme, jak skvělá byla i v repertoáru světovém. A na jednom z prvních míst jejího repertoáru figurují role verdiovské. Jsou mimo jiné i důkazem, že její doménou nebyl jen koloraturní zpěv, kterým oslňovala své posluchače, ale i role mladodramatické, které byly v jejím podání vždy strhujícími psychologickými studiemi. Italský tenorista Carlo Bergonzi patřil ve své době ke světovým špičkám. Jenomže tehdy (a to je údělem mnoha špičkových umělců i dnes) co do popularity vítězili jiní jeho kolegové. V odborných kruzích a mezi milovníky italské opery však byl a zůstává velkým pojmem. Jeho doménou byly vždy dokonale promyšlená role, kde technika a snobským publikem tolik očekávané svítivé tenorové výšky byly plně v jejích službách. A Bergonzi je nikdy neuplatňoval samoúčelně - i za cenu relativně menší popularity.

BOHUSLAV VÍTEK