Zkratkou GMO jsou dnes označovány produkty s pozměněnou genetickou výbavou. Znamená to, že z vybraného dárcovského organismu se vyjme část genetické informace a přenese se na organismus jiný. Zatímco v přírodě probíhá "výměna informací" pouze mezi jedinci stejného, případně úzce příbuzného druhu, v laboratořích dochází touto cestou ke kombinacím zcela ojedinělým. Boj mezi jejich propagátory a odpůrci právě vrcholí.

Hráz mezi jednotlivými biologickými druhy byla poprvé prolomena v roce 1973. Experimenty pokračovaly zejména v USA, které jsou v současnosti největším producentem transgenních plodin. K tomu, aby GMO byly schváleny, není v této zemi potřeba předložit žádné nezávislé vědecké důkazy, toxikologické nebo dlouhodobé potravinové studie. Evropané jsou však opatrnější a potraviny s použitím GMO v naprosté většině odmítají. Proto je některé koncerny začínají ze svého sortimentu stahovat.

Darwinova teorie dostala na frak

Evoluční teorie Charlese Darwina může být díky GMO převrácena naruby. Vědci z Purdae University v americkém státě Indiana vložili do jednoho druhu akvarijní rybky lidský růstový hormon. Díky němu ryby rostly rychleji a v dospělosti vážily více. Proto tito samci také více přitahovali pozornost samiček. Z "vylepšených" ryb se však reprodukčního věku dožily pouze dvě třetiny. Během několika generací by pravděpodobně druh vyhynul. Vědci začali hovořit o tzv. trojském genu - modifikace ryb se na první pohled jeví dobře, ale ve skutečnosti přináší zkázu. Je to opak Darwinovy teorie, neboť snížená životaschopnost geneticky pozměněných jedinců přivádí populaci k vyhynutí, tvrdí vědci.

První geneticky modifikované ryby byly vyvinuty na počátku 90. let. Jejich komerční chov zatím nebyl povolen, ale ochrana proti jejich úniku z pokusných nádrží do volné přírody dokonalá není. Uvažuje se také o chovu kuřat a prasat odolných proti nemocem, i ovcí, které budou dávat více vlny. Pokusy se superprasaty, která se sotva udržela na nohou a trpěla srdeční slabostí, byly po protestech ochránců zvířat zastaveny. Při jiných kombinacích se do bramborových sazenic implantuje gen polárního platýze, aby byly odolné vůči mrazu.

(Pokračování v příštím čísle)

VĚRA KEILOVÁ