číslo 21/2000
vychází 9. května

Drama, zábava, literatura

Ráje zahrad a parků

Přestože nemáme jako Japonci ve zvyku slavit příchod jara putováním do krásných přírodních scenerií, abychom pozorovali rozkvetlé stromy, přece jen nás přibývající slunečné dny a svěží zeleň vytáhnou k výletům častěji než předchozí šedavý čas. Mnozí z nás přitom zamíří k právě se otevírajícím hradům a zámkům a do zahrad a parků, které je obklopují a kterou jsou většinou rovněž - památkami. Nikoli ovšem umění stavebního, ale zahradního. V soudobých estetikách nemá zahradní umění bohužel místo, přestože ještě Imannuel Kant, z jehož myšlenek teorie moderního umění vyrostla, se jím ve své Kritice soudnosti zaobíral. Pro ty, kteří by se chtěli znovu naučit dívat na zahradnictví jako na kolektivní umění, jež vzniká tvůrčím úsilím filozofů, architektů, botaniků, sochařů, malířů a pochopitelně - zahradníků, ale také pro ty, kteří se prostě chtějí o našich chráněných zahradách a parcích dozvědět něco bližšího, vydalo nakladatelství Libris pětisetstránkovou knihu Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jádrem knihy čtveřice odborníků (B. Pacákové-Hošťálkové, J. Petrů, D. Riedla a A. M. Svobody) je abecedně uspořádaný katalog těchto pozoruhodných artefaktů. Jeho hesla zahrnují - na rozdíl od dvoudílné Hiekeovy práce o českých a moravských zámeckých parcích a jejich dřevinách, která vyšla v osmdesátých letech - i městské parky a různé chráněné krajinné útvary. V případě významnějších parkových památek jsou součástí hesel i jejich plány a černobílé (žel nepříliš kvalitně reprodukované) fotografie (příloha barevných fotografií na křídovém papíru je mnohem zdařilejší). Kromě tří mezinárodních chart formulujících zásady péče o tyto památky publikace obsahuje i terminologický a dendrologický slovník a několik stovek titulů čítající bibliografii. Rozsáhlý úvod je pak věnován historickému vývoji zahradního umění a jeho ochraně a péči. J. Petrů nás nejdříve seznamuje se staroegyptskými a mezopotámskými zahradami. Perský název pro ně - pardes - a jeho převzetí Řeky - paradeisos - napovídá, že kultivovaná příroda splývala našim předkům s představou ráje a že do zahradních kompozic - jak se to ostatně projevovalo i v zahradním umění Číňanů a Japonců - promítali své kosmologické představy o ideálním světě. Ač se v průběhu dějin měnily formy zahrad vlivem kulturních stylů, touha člověka vytvářet v přírodě tyto oázy krásy je trvalá a prozrazuje, že stále hledáme ztracený ráj.

Foto repro