Nanni Balestrini přistupuje k řečnickému pultu, lehce - ne, spíše nedbale - se uklání, uhlazuje papíry dlaní, čeká, až se utišíme... Nuže, představme si, že jsme se sešli, dejme tomu v literární kavárně v Palermu, abychom na vlastní oči viděli a na vlastní uši slyšeli italského básníka, který prohnaně začíná chválou svých posluchačů a ležérně koketním sebeobviňováním:

...publikum poezie je nekonečné rozmanité neuchopitelné / jak vlny hlubokého oceánu / publikum poezie je krásné chrabré lačné smělé / zmužile a neoblomně hledí před sebe / vidí mě tady jak čtu tohleto / a já jako vždycky nemám mu co říct / jako vždycky publikum poezie to moc dobře ví / ale říká si to jen v duchu a ne nahlas / nejen proto že je zdvořilé přejícné a ohleduplné... (Úryvek z titulní básně našeho pořadu - Malá chvála na publikum poezie)

Podle ironického tónu, jímž autor reflektuje roli poezie a jejích příjemců, zdálo by se, že text byl napsán nedávno, tj. v době, která poezii, jemně řečeno, nepřeje. A přitom ten text vznikl v Itálii šedesátých let, tedy v době, kdy (kupodivu) u nás na básnické knížky stály před knihkupectvími fronty.

Nanni Balestrini, rodák z Milána, ročník 1935, tak trochu předběhl čas. Koneckonců byl členem literární skupiny Ti nejnovější, k níž patřil i dnes světový proslulý Umberto Eco. V jejím programu bylo odmítnutí všeho zjevného i kamuflovaného poetického vábení, veršového hédonismu a "básnické vznešenosti". Balestriniho poezie se netváří, ona je, nevzhlíží se v zrcadle básnického já, a když už do zrcadla pohlédne, tak pouze (sebe)kriticky. Výsledkem je, že posluchač - a tomu zde básník dává přednost před čtenářem - je nucen k vlastním otázkám a odpovědím. O tom se snad přesvědčí i posluchači našeho reprízovaného pořadu z výtečných překladů Vladimíra Mikeše.

PAVEL ŠRUT

Připravuje literární redakce ČRo 3 - Vltava

Spisovatelka Iva Pekárková, jejíž tvorbu představuje Marie Valtrová ve svých Schůzkách s literaturou, knižně debutovala koncem 80. let v torontském nakladatelství Sixty Eight Publishers. Narodila se 15. února 1963 v Praze. Po maturitě na gymnáziu studovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy mikrobiologii a virologii. Krátce před dokončením studií zanechala a v roce 1985 odešla do exilu. Necelý rok pobývala v uprchlickém táboře v Traiskirchenu. V roce 1986 získala povolení k pobytu v USA. Žila nejprve v Bostonu, později se přestěhovala do New Yorku. Zpočátku pobírala sociální podporu, byla zaměstnána jako servírka, působila rovněž jako sociální pracovnice mezi etnickými skupinami v Jižním Bronxu. Od roku 1988 pracovala delší čas jako taxikářka. Po roce 1989 zvolila pobyty ještě v jiných zemích, v druhé polovině 90. let se vrátila do Čech. Iva Pekárková je autorkou autobiografických nebo alespoň osobními prožitky silně inspirovaných a ovlivněných próz Péra a perutě, Kulatý svět, Dej mi ty prachy, Gang zjizvených, Můj IQ.

(jv)

ČRo 3 - Vltava, 14. května 21.00

Šestý ročník mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy 2000 proběhne na pražském Výstavišti od 12. (pro odbornou veřejnost již od 11.) do 14. května. Jeho ředitelky dr. Dany Kalinové jsem se zeptal:

Jak je letošní veletrh rozsáhlý a čím je specifický?
Srovnám -li účast na něm s předcházejícími ročníky, je patrná určitá redukce stánků. Velké firmy objednávají větší stánky, malé firmy se sdružují do jednoho. Což myslím předznamenává situaci na knižním trhu. Pokud ovšem jde o výstavní plochu, je zhruba stejná jako loni. S účastí jsme spokojeni: vystavovatelů přijíždí více a již z 21 zemí. Čestným hostem je letos valonský region Belgie. Připravili jsme však i kolektivní expozici všech devíti evropských měst kultury roku 2000. Abychom zvýraznili roli naší metropole a zároveň reagovali na téma veletrhu - Město v literatuře - připravili jsme dále i expozici Praha, město v literatuře. Exponáty do ní nám zapůjčuje Národní knihovna, Městská knihovna v Praze a muzeum hlavního města. K vidění zde bude třeba první vydání Nerudových Malostranských povídek, nejstarší průvodce Prahou a ukážeme, jak se obraz Prahy v literatuře měnil a vyvíjel.

To už jsme zabrousili k tématu - výstavy na veletrhu. Jistě zde najdeme i další...
Radost máme z velké kolektivní americké expozice: poprvé přijedou američtí nakladatelé a přivezou výstavu dětských knih oceněných v posledních 25 letech. Dále v Průmyslovém paláci najdeme výstavu překladů díla Václava Havla, dřevěné artefakty-knihovny Martina Patřičného, nejlepší fotografické publikace a slovníky roku 2000 a - již tradičně - i knihy oceněné v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 1999. Součástí veletrhu bude výstava fotografického díla detektivkáře Georgese Simeona v prostorách Braunova domu na Karlově náměstí 24.

Kteří spisovatelé a umělci veletrh navštíví?
Kromě valonské delegace, v níž bude i ilustrátor knih pro děti Yves Swolfs, přijedou autoři z Norska, Finska, Islandu, Austrálie a Řecka. Je mezi nimi několik žen, a nakladatelství Marie Chřibkové proto připravilo jejich setkání, na němž budou hovořit o tom, jak spisovatelské povolání ovlivňuje jejich život. Ruské středisko vědy a kultury pozvalo do Prahy básníka Andreje Vozněsenského a nakladatelství Argo autora Alchymisty - Paula Coelha z Brazílie. Z českých tvůrců budou prezentovat svá nová díla Michal Viewegh, Zdeněk Šmíd, Jiří Žáček, Pavel Kohout a Jáchym Topol.

Knižní veletrh - to je kromě autorských čtení, autogramiád a křtů nových knih i řada dalších pořadů, setkání či seminářů. Na které z nich byste chtěla upozornit?
Obec překladatelů kromě tradičního Skřipce, na němž "ocení" nejhorší překlady uplynulého roku, připravila konferenci nazvanou Frankofonní Belgie a kulturní synkretismus, Obec spisovatelů uvede pořad Humor v literatuře, Nadace Českého literárního fondu udělí na veletrhu ceny za nejlepší loni vydaná díla původní české literatury... V množství programů, které připravili nakladatelé, nebylo zapomenuto ani na děti. Připomenu alespoň některé z akcí: Malování a triky s výtvarníkem a autorem večerníčků, Autogramiádu filmových princů a princezen, maňáskové představení Princ Bajaja...

Za rozhovor děkuje

BRONISLAV PRAŽAN