„Ó běda, náš dobrý kašpar je mrtev. Kdo teď ukryje hořící prapor v oblačném copu a vyvede denně černý kousek...“ Takhle začíná slavná dadaistická báseň, kterou se nechali inspirovat studenti DAMU, když hledali po absolutoriu školy název pro své divadlo. A od té doby je činnost Divadelního spolku Kašpar spojována i s Jakubem Špalkem, neúnavným, tvůrčím, pracovitým a v dobrém slova smyslu umanutým člověkem, který jde od dob studií nevyšlapanou cestou za svou vlastní vizí dobrého divadla. Umělec, který nezná výraz „to nejde“, je od počátku devadesátých let principálem divadelního spolku, na jehož repertoáru nelze zaznamenat jedinou podbízivou položku. Dokázat uskutečnit své představy však také něco stojí.

...rozhovor >>