číslo 3 |
|
vyšlo 9. 1. 2006 Nalaďte si |
|
Od čtvrtka 19. ledna, ČRo 3 - Vltava, vždy v 18.30 Mauriacovo Klubko zmijí Francouzský romanopisec, esejista a dramatik Francois Mauriac (1885-1970) patří k největším postavám francouzského románu a francouzské kultury 20. století. Jako člen Francouzské akademie (od roku 1933) a nositel Nobelovy ceny za literaturu (1952) zůstával nicméně sebekritickou osobností. Tento bytostný a břitký polemik byl pokorným křesťanem i člověkem, jenž si byl vědom své výlučnosti. Pocházel z Bordeaux ze zámožné měšťanské rodiny. Debutoval roku 1909 básnickou sbírkou Sepjaté ruce, je autorem řady románů, od Polibku malomocnému (1922) přes Terezu Desqueyrouxovou (1927), Cesty k moři (1939) až po pozdního Mládence ze starých časů (1969). Po celý život a zejména po válce uveřejňoval Mauriac v tisku úvahy týkající se politických, mravních i kulturních otázek.
Mauriacův společenský záběr bývá přirovnáván k balzakovským "studiím mravů", byť Mauriac nikdy nehodlal psát nějakou balzakovsky utříděnou obdobu Lidské komedie. Literární kritika se rovněž shodla na tom, že analýzou lidské duše, výstavbou postav a jejich konfliktů má Mauriac blízko k tvůrčím postupům F. M. Dostojevského. (tur) |
|