40
vychází 23. 9. 2002

Tipy
Českého rozhlasu

Vokální hudba Antona Brucknera

Mimořádnou interpretační událostí pondělního večera bude provedení dvou mší rakouského skladatele 19. století A. Brucknera (1824-1896), zvláště pak Mše C dur, kterou její autor napsal ve svých sedmnácti letech a instrumentoval pro skromné interpretační zázemí vesnice Windhaagu, kam po ukončení studií nastoupil jako pomocník učitele. Nebyl zde šťastný, ale jako vždy a všude nalézal svou útěchu v hudbě. Tehdy napsal svá první díla - bylo to sedm mší a mezi nimi i C dur, která dnes zazní. Dílo je rozepsáno pro alt, dva lesní rohy a varhany, a tak jako ostatně všechny pozdější mše vykazuje zřetelný vliv gregoriánského chorálu. Je to patrné i v druhé Mši e moll, která již využívá malého orchestru, sestaveného ovšem pouze z dřevěných a žesťových dechových nástrojů, který kromě toho mnohokrát sehrává v celku jen vedlejší roli a uplatňuje se tedy poněkud sporadicky. V úvodním Kyrie mají interpreti dokonce na výběr zpívat bez doprovodu. Nostalgický mezzosoprán Ludmily Kuzněcovové, která zpívá i ve dvou duchovních písních doplňujících obě mše, je nepochybně pýchou ruské pěvecké školy a v případě Brucknerovy hudby jako by byl stvořen právě k její interpretaci. Svědčí to o neobyčejném pochopení a mistrovském vystižení autorských záměrů rakouského skladatele. Stejnou poznámku lze pronést i v případě realizace varhanního partu, který provedla Ludmila Golubová. Ústředním opusem koncertu je Mše č. 2 e moll, kterou skvěle nahrála dvě významná tělesa - Ruský státní sbor a Ruský státní symfonický orchestr pod vedením Valerije Poljanského.

RAFAEL BROM