27
vychází 24. 6. 2002

Tipy
Českého rozhlasu

V husitských intonacích

Válečná píseň z Jistebnického kancionálu "Ktož jsú boží bojovníci" prý dokázala dodat sílu nejen všem věrným příznivcům učení Husova, ale i vlastním bojovníkům v poli. Postupem věků a zvláště v 19. století se stala symbolem historie a tradic Čechů a ani staletí jí nic neubrala na síle její výpovědi. Dlouho byla známá 3. verze této písně z rozhraní 15. a 16. století (uložená v rukopise pražské univerzitní knihovny), která se zásadně liší od původního zápisu ve zmíněném kancionále. Ten byl objeven až v roce 1872, takže většina citací písně (včetně Smetanova "Tábora" či "Libuše") vychází z "nové" verze. Vychází z něho i dramatická předehra Antonína Dvořáka "Husitská". Ta se hrála poprvé na matiné v den druhého otevření Národního divadla 18. 11. 1883 a chtěla vyjádřit poslání ještě mnohem širší - cituje tedy zároveň i chorál svatováclavský. Svou Jihočeskou suitou chtěl Vítězslav Novák oslavit rodný kraj. Na husitské bojovníky si vzpomene ve 3. větě. Zde nelze hovořit o citaci, ale spíše o jakési motivické připomínce. Pasáž "Kdysi" potom přechází v závěr "Buď zdráv, můj rodný kraji", kde dochází ke skutečné citaci - jde ovšem o naši státní hymnu (skladba byla poprvé provedena v roce 1937, kdy již celé Evropě, a tedy i naší zemi hrozilo fašistické nebezpečí). Obě díla rámují v provedení České filharmonie s dirigenty Karlem Ančerlem a Františkem Vajnarem koncert k státnímu svátku. Prostřední skladbu tvoří Houslový koncert č. 2 Bohuslava Martinů, který můžeme považovat za hudbu ryze národní, jež se v českém repertoáru stala naprostou trvalkou.

BOHUSLAV VÍTEK