Jsme právě v katedrální bazilice ve městě Frombork v severním Polsku. Tady strávil Mikuláš Koperník 40 let svého života. Tady napsal své slavné dílo De Revolutionibus Orbium Coelestium - tedy o Obězích nebeských sfér. Někde tady v tomto kostele byl také pohřben. Jenže nikdo neví kde.

Musím se omluvit, že začínám Koperníkův příběh vlastně od konce, ale otazníky kolem místa jeho posledního odpočinku jsou přibližně stejně velké jako ty ohledně jeho přesného místa narození. To najdeme přibližně 200 kilometrů jižně odtud ve městě Toruň. Jenže který je ten skutečný rodný dům Mikuláše Koperníka? Jeho otec - vážený kupec z Krakova - vlastnil v Toruni dům na náměstí a ještě dům s obchodem v ulici svaté Anny - dnešní Koperníkově. Historické hádky o to, kde přesně přišel v roce 1473 budoucí velký astronom na svět, vedly dokonce k potyčkám mezi polskými a německými obyvateli města.

"V Toruni chodil - dalo by se říct - do základní školy. Trávil tu dětství s bratrem Andrzejem a sestrami Barbarou a Kateřinou. Musel se hlavně naučit psát. Získal základní znalosti kreslení, rétoriky a náboženské výchovy," říká Magdalena Cichecká - tvůrkyně expozice o slavném astronomovi. Budoucnost měl školák Mikuláš celkem jasnou. Pocházel z bohaté rodiny a jeho strýc byl biskupem. Byl tedy poslán na studia kanonického práva. Nejdříve do Krakova, pak do Boloně a nakonec do Ferrary. Tam získal doktorát a jen tak bokem ještě vystudoval medicínu na univerzitě v Padově. Dostal oprávnění léčit. Ve sbírkách Koperníkova domu v Toruni se zachoval Mikulášovou vlastní rukou psaný recept zvláštního všeléčícího lektvaru. "To byl lék, který nikomu nepomohl, ale také neuškodil. Jednou z jeho složek je například roh jednorožce. Kde ho Koperník mohl vůbec vidět, to není známo, protože se přece ví, že je to mytická bytost," upozorňuje Magdalena Cichecká na složení Koperníkova léku, do kterého se mělo přidávat i plátkové stříbro, smaragdy a perly, popel nebo kost ze srdce jelena.

Koperník byl v pravém slova smyslu renesančním člověkem - byl právníkem, lékařem, kartografem, ekonomem, vojenským stratégem, agronomem, matematikem a snad hlavně astronomem. Je paradoxní, že měl pro svůj heliocentrický názor mnoho ochránců mezi katolíky a hodně nepřátel mezi protestanty. Německý reformátor Martin Luther o Koperníkovi dokonce řekl: "Ten hlupák chce snad obrátit na ruby celé umění astronomie."

Neměl jste to jednoduché, pane Koperníku. Měl jste právo být člověkem uzavřeným do sebe. "Byl opravdu samotářem, zcela oddaným vědě," myslí si o Koperníkovi Barbara Cebulská - kustodka Koperníkova muzea v bývalé kapitule ve Fromborku. Kanovníkem fromborského panství se Koperník stal ve svých 30 letech. Jeho úkolem bylo starat se o majetek kapituly a rozšiřovat jej. Žil v celibátu. V archivech se ale zachovaly jeho milostné verše. Komu je asi psal? "Obávám se, že neměl žádný zvláštní milostný život. O jeho vztahu k různým ženám kolují jen klepy a domněnky. A jak se zdá, jsou to opravdu jen pomluvy," říká paní Barbara Cebulská.

Koperníkovo revoluční dílo O obězích nebeských sfér vyšlo tiskem v roce 1543. V témže roce geniální astronom ve Fromborku zemřel. Ani se neví, jestli onu učenou knihu - výsledek svého celoživotního bádání - někdy držel v ruce. Možná si on sám nebyl jistý tím, že má pravdu. Anebo o tom byl přesvědčen, ale byl velmi, velmi skromný. V katedrální bazilice ve Fromborku se nechal pohřbít bez náhrobku. Možná nechtěl, aby k němu směřovala procesí milovníků astronomie. Chce-li tedy někdo vzdát hold geniálnímu astronomovi, měl by spíš zvednout oči ke hvězdám.