Jak v lednu 2001 ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr slíbil, tak minulé úterý - nyní už i jako místopředseda vlády - učinil: nabídl premiéru Miloši Zemanovi svoji rezignaci, neboť se zavážka paliva do druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín nestihla do konce prosince 2001. Oproti sedmi letům zpoždění, jež nabral Temelín za Grégrových předchůdců, jsou měsíc až dva manka současného ministra průmyslu prkotina. Navíc málokdo mu upře, že dostavbu jihočeské "atomové katedrály" popoháněl kupředu, jakoby mu šlo o život. Leč slovo dělá muže a jízliví novináři mu to různými opisy vytrvale připomínali, dodávajíce cosi o důvěryhodnosti politikově. Docent Miroslav Grégr je však, zdá se, stále především fachman-strojař a teprve v druhém plánu přemítá politicky. Kdyby tomu totiž bylo naopak, v lednu 2001 vy neohlásil případnou nabídku své demise na dobu, kdy do příštích voleb bude zbývat už jen půlrok, současná vláda a sněmovna budou v cílové rovince a vystřídat ministra s tak výrazným "rukopisem" by si troufl je politický dobrodruh, což není případ premiéra Zemana. Právě on ale kdysi dával v sociální demokracii "hlavu na špalek" a ministr Grégr možná tuto stranickou "figuru" jen s mírným zpožděním zopakoval. Vraťme se ale zpět do děje. Ještě den předtím, než se místopředseda Grégr zjevil na Úřadu vlády, prohlásil premiér Zeman v Radiofóru, že obdrží-li demisi pana ministra, nejlepšího ze všech v jeho vládě, nepřijme ji. Číhající novináři měli rázem jasno, netušíce ovšem, že taškařice bude mít stylové pokračování. Místopředseda a ministr Grégr vskutku 8. ledna předal premiérovi inkriminovaný dopis. Pokud mělo Právo ze sociálnědemokratickovládních kruhů i tentokrát správné informace, obsahoval následující formulaci: "Nabízím svou rezignaci a nechávám zcela na Vašem uvážení, zda ji postoupíte prezidentovi." Premiér reagoval oznámením, že demisi "nepovažuje za nutné.přijmout". Hned minulý čtvrtek se však v Právu ozvala ředitelka legislativního odboru Kanceláře prezidenta republiky Brigita Chrastilová a upozornila, že pokud Grégr při rozhovoru se Zemanem nestáhl svůj dopis, v němž nabízí rezignaci, měl by ji premiér předložit prezidentovi. "Hrad čeká od Zemana Grégrovu rezignaci," nadepsalo dvojsloupek s touto a další informací dramaticky Právo. Dovolujeme si setrvat při tom, že jde spíše o taškařici než o dramatickou zápletku mezi Hradem a Strakovkou. Co že nás opravňuje k takovému přidrzle smělému tvrzení? Ústava v článku 73 praví, že "členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády". Z článku 62, týkajícího se prezidenta republiky, pak vyplývá, že jmenování a odvolávání členů vlády je toliko v jeho pravomoci. Předpokládáme-li u premiéra Zemana a ministra Grégra samozřejmou znalost ústavy, pak - odehrála-li se Grégrova rezignace dopisem obsahujícím citovanou formulaci - jednalo se o nabídku "demise" v uvozovkách, čili o pouhé politické gesto vypočítané na efekt. Po formální stránce by to podle ústavních právníků muselo být správně jedině tak, že odstupující ministr předá svou rezignační žádost, adresovanou ovšem prezidentovi, předsedovi vlády, jenž ji může, ale také nemusí doprovodit svým stanoviskem a poté ji - s prominutím - jako "nóbl pošťák" doručí hlavě státu. Prezident žádost posoudí a demisi buďto přijme, anebo nepřijme (jako na podzim 1997, když vnitro nejprve měl převzít a pak si to rozmyslel Petr Nečas, takže ministrem pak ještě zůstal na chvíli Jan Ruml, jehož demise nebyla přijata). Rozhodně ale není na premiérovi, aby oznamoval, že přijal či odmítl demisi člena vlády, protože to není v jeho ústavní kompetenci. Pokud jde o doktorku Chrastilovou, bude pravděpodobně na Hradě marně čekat posla s Grégrovým rezignačním dopisem, který se možná mezitím ocitl už někde na dně zásuvky jako dávno zfilmovaný scénář podprůměrné veselohry.