Necelý měsíc po úspěšné premiéře Netopýra, v květnu roku 1874, se Johann Strauss vydal na turné o 21 koncertech do Itálie. Necestoval ale se svým orchestrem, který byl smluvně zavázán ve Vídni, ale s kapelou Julia Langenbacha z německého Elberfeldu. Pro oživení repertoáru a k povzbuzení sympatií zkomponoval valčík, který nazval Bella Italia, a premiéroval ho v Teatro Regio v Turínu 9. května. Ještě před návratem domů vybral valčíku jiný název, který nese dodnes a jehož předlohu nalezl v citátu Znáš tu zem, kde kvetou citroníky vyčteného z poemy o Wilhelmu Meistrovi od J. W. Goetha. Straussův valčík op. 364 s názvem Kde kvetou citroníky byl ve Vídni poprvé proveden Juliem Langenbachem a jeho kapelou v červnu roku 1874. Historie dílka nalezla další pokračování v momentě, kdy onemocněla představitelka kalhotkové role Prince Orlovského Irma Nittingerová a ředitelství Divadla Na Vídeňce muselo nahradit operetu Netopýr jiným programem. Vytvořil ho O. F. Berg - jako sled scén z repertoárových kusů divadla. Pasticcio dostalo název Vzpomínka na lepší časy a jeho hvězdou se stal mladičký Alexander Girardi, který později rozkvetl ve hvězdu tzv. stříbrného věku vídeňské operety. Proslulá divadelní diva Marie Geistingerová, spoluředitelka Vídeňky, se rovněž postarala nejen o divadelní prosperitu, ale zejména o svou popularitu. Pověřila divadelního kapelníka Richarda Genéeho, aby opatřil nový Straussův hit Kde kvetou citroníky textem a předvedla ho se senzačním úspěchem v quodlibetu Vzpomínka na lepší časy koncem června roku 1874.