Povídkový film tří režisérů Začátek světa, na jehož výrobě se podílela i Česká televize, se odehrává ve starobylé Telči s malebným náměstím, obklopeným podloubími. Ovšem působivost, jakou tomuto místu vtiskli Jasný s Kučerou ve filmu Až přijde kocour, se již neopakovala - tentokrát přihlížíme spíše reportážním obrázkům, někdy se blížícím turistickému albu. Vedle snímku Anděl Exit se jedná o další dílo, které bylo původně pořízeno na digitální videozáznam a poté překopírováno na 35 mm filmový materiál. Bohužel nějaké výtvarné ozvláštnění bychom však hledali marně. Převažují především záběry ze slunných dnů, kdy vlastně nerozhoduje, zda se příběhy odehrávají během Velikonoc, v době letního zatmění Slunce či o silvestru. Situování do roku 1999 i do jednotlivých ročních období je pak zcela formální. Převažuje úsměvné ladění "bakalářsky" mělkých, místy zábavných, místy spíše deziluzivních událostí, odehrávajících se mezi lidmi, kteří se z valné části vzájemně znají. Pouze v každé epizodě se do popředí posouvá někdo jiný.

Melounkův úvodní příspěvek Vražda šeptaným slovem, inspirovaný Macurovou povídkou, vypráví ve značně chtěných pózách o setkání místního novináře s charismatickou figurkou sportovce, jenž se věnuje básnění. Do vyprávění jsou vkládány bez valných dramatických vazeb záběry z přímého televizního přenosu ze slavnostní velikonoční mše, sloužené papežem v Římě. Ve druhé (Svátkově) povídce Zatmění nadějí, zarámované unikátním přírodním jevem (ovšem ve funkci jen volně přidaného motivu) je rozehrán dojemný příběh těžce nemocného muže, strachujícího se o život i o svého malého synka. Závěrečná povídka Panny pošetilé, pod níž je podepsán Vladimír Drha, má asi nejzřetelněji vzývat důležitost upřímných citů, ale činí tak opět na úrovni dojemného, rádoby názorného básnění. Poslední den roku svede dohromady nejen dvojici mladičkých, dosud nezkušených milenců, ale spolu s nimi prožívá v zámeckém prostředí své štěstí i dvojice mladých homosexuálů a v osamění zestárlí lidé (celým filmem se vinoucí věčně podnapilá žena a dědeček chlapce z prostřední povídky). Ti dva se kdysi dávno měli rádi, ale na svou lásku později rezignovali. Tady sladkobolnost štěstím posléze odměněných milostných osudů vystupuje do popředí asi nejzřetelněji.