číslo 38/2000 |
|
Životní styl |
|
RECYKLACE
Co s vybitými bateriemi?
Kam s nimi? K výrobě tužkových baterií je totiž zapotřebí několika druhů kovů a některé se také vyrábějí s použitím toxické rtuti či kadmia. U galvanických článků, které kadmium nebo rtuť neobsahují, se zase jako elektrolyt používá 25% chlorid zinečnatý, který silně leptá a vytváří nebezpečné výpary. Přítomny mohou být také těžké kovy. Vyhazovat vybité baterie do komunálního odpadu tedy příliš moudré není. Nabízejí se však jiné alternativy? Naštěstí ano. Tou první jsou jednorázové svozy nebezpečného odpadu, které zajišťují úřady státní správy či existence stálých sběren. Další možností je jejich recyklování. Recyklace bez legrace
Baterie versus akumulátory Na našem trhu jsou k dostání dva základní typy tužkových baterií - obyčejné v ceně kolem deseti korun a alkalické zhruba za dvojnásobek. Oba typy není vhodné kombinovat. Kromě toho existují také akumulátory, zejména niklkadmiové a niklmetalhydrydové, určené k dobíjení. Při každodenním používání přístrojů vyžadujících pohon článků velikosti tužkových baterií se jejich používání i při výrazně vyšší pořizovací ceně vyplatí. Teoreticky je lze nabít celkem tisíckrát. Příklady táhnou Největším dodavatelem suchých galvanických článků k recyklaci je liberecký okres. Se sběrem tu začali před sedmi lety v Domě dětí a mládeže Větrník přímo v Liberci zásluhou Mgr. Jana Zemana. Dodnes jich zde především zásluhou dětí nasbírali více než třicet tun. Sběrné nádoby na vybité baterie se nacházejí ve školkách a ve školách a za odevzdané články jsou děti odměňovány kupony, jež jsou slosovány. Ve hře jsou např. i solární kalkulačky. Dvakrát za rok jsou baterie přepravovány nákladním vagonem k recyklaci, což je možné jen díky podpoře místních úředníků státní správy. Recyklování 1 kg tužkových baterií totiž vyjde cca na 18 Kč, zatímco skládkování stejného množství stojí jen 6?8 Kč! Kromě baterií zde děti sbírají také hliník, PET lahve, fólie a nápojové kartony. Blýská se na lepší časy? O tom, že se v našem konzumním způsobu života přeci jen blýská na lepší časy, svědčí fakt, že v loňském roce bylo přijato nařízení vlády o povinnosti zpětného odběru vybraných použitých výrobků a obalů včetně suchých galvanických článků (dále sem byly zahrnuty motorové oleje, zářivky, pneumatiky a olověné akumulátory). Lhůta byla stanovena do tří let od nabytí jeho účinnosti. Do doby, než bude v platnosti nový zákon o odpadech, má však toto nařízení spíše povahu doporučení. Do budoucna je ale jisté, že v nakládání s některými druhy odpadu dojde k zásadní změně, a pokud ji výrobce či dovozce nebude ochoten akceptovat a dotovat recyklaci z vlastních prostředků, bude postižen sankcemi podle zákona. Nový zákon o odpadech by měl vstoupit v platnost v roce 2003 a do té doby by u nás měla být vybudována síť bezplatných sběren uvedených druhů odpadu. Text a foto VĚRA KEILOVÁ |