TV
TIPY
Pondělí 17. července 2000 - Nova - 20.00 hodin
Něžní zmatkáři I
Úspěšná situační komedie, která svým pojetím zcela odpovídá
poněkud specifickému vkusu německého publika, vznikla v roce 1987, kdy ji podle
scénáře známého baviče, moderátora a herce Thomase Gottschalka natočil režisér
Franz Josef Gottlieb, velmi plodný zejména v oblasti nenáročných filmových dílek (u
nás jsme z jeho tvorby mohli vidět například "mayovky" Divokým Kurdistánem
či V říši stříbrného lva. V hlavních rolích se představí autor scénáře
Thomas Gottschalk (u nás je známý také jako jeden z dvojice neméně úspěšných
"nosáčů"), Helmut Fischer a Michael Winslow). V dalších rolích se objeví
americká herečka Dey Youngová, Jean Marie Pfaff, Harald Leipnitz a v epizodní roli
hraje sám sebe slavný francouzský herec Pierre Brice, nesmrtelný představitel
apačského náčelníka Vinnetoua.
Úterý
18. července 2000 - Nova - 20.00 hodin
Skuteční přátelé
Tajemství ukryté v podzemí Berlína a pomsta
za smrt přítele v německém televizním krimithrilleru. Jeho hlavní postavou je Stan
Becker, bývalý vyšetřovatel z oddělení narkotik, který se nechá svým přítelem
Oskarem přemluvit k neobvyklé výpravě do chodeb berlínské kanalizace, kde má být
údajně ukryta ruská válečná kořist. Místo zlata však přátelé objeví pouze
mrtvolu mladé ženy, kterou právě před okamžikem někdo podřezal. Navíc se objeví
trojice mužů, která okamžitě zahájí palbu. Stanovi s Oskarem se sice podaří
uniknout, vzápětí jsou však pro podezření z vraždy zatčeni ctižádostivým
komisařem Hofferem. Snímek vznikl v roce 1999, kdy ho natočil režisér Kaspar
Heidelbach podle scénáře Martina Klugera. V roli Stana Beckera se představí Heinz
Hoenig.
Středa
19. července 2000 - ČT 2 - 20.00 hodin
Návrat z exilu
Dokumentární film
režiséra Jiřího Nekvasila přináší portrét jednoho z nejvýznamnějších
českých skladatelů hudby 20. století - Bohuslava Martinů. Výchozí situací
dokumentu je stav, který nastal po srpnu 1938, kdy byl Bohuslav Martinů naposledy v
Československu, a skladba, kterou v té době píše a která patří k vrcholům jeho
tvorby - Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány. Film ukazuje
zralého člověka, který je během událostí nedobrovolně postaven do nové situace -
do role exulanta, kterým zůstane až do své smrti. Domů se vrací pouze ve
vzpomínkách a přes pohnuté osudy hledá v hudbě, podle svých vlastních slov,
zejména krásu. Ve filmu vystupují přátelé Bohuslava Martinů, trvale žijící v
zahraničí: malíř Rudolf Kundera, houslista Petr Rybář, klavírista Margit Weber a
kaplan Max Kellerhals.
Čtvrtek
20. července 2000 - ČT 1 - 20.00 hodin
Bolkoviny
Prvním hostem Bolka Polívky v hospůdce U Klauna na farmě v Olšanech se
tentokrát stal Josef Alois Náhlovský. Jeho osobitý humor přinesl kuriózní
vyprávění o Krušnohorském vévodství, které (podobně jako Bolek Polívka
Valašské království) založil. Vzpomněl i na svá studentská léta. Historky, které
vyprávěl, vypovídaly o tom, že jejich aktér je skutečně budoucí komik. Druhým
hostem byla zpěvačka Natalie Velšmídová, která má ve svém repertoáru etnickou
hudbu, kromě jiných písně hebrejské, cikánské, srbské... Na kytaru ji doprovázel
Ondřej Smetana.
Pátek
21. července 2000 - ČT 1 - 20.30 hodin
Vražda v hotelu Excelsior
Snímek Vražda v hotelu Excelsior je ze série
čtyř barrandovských filmů, které navázaly na úspěšný televizní seriál podle
povídek Jiřího Marka Panoptikum hříšných lidí. Příběh se točí kolem láhve od
francouzského koňaku, jíž byla v prvotřídním pražském podniku zabita půvabná
Dana Matoušová. Všechny nitky spletitého případu, v němž upadají do podezření
jak zaměstnanci, tak i obyvatelé hotelu, včetně tajemného perského diplomata,
zručně rozplétá policejní rada Vacátko. O spletitou "šarádu" se stará
především ředitel podniku Hnízdo, který se za každou cenu snaží uchovat zdání
dobré pověsti podniku... O znamenité vykreslení atmosféry 30. let se vedle všech
tvůrců a herců zasloužil i "hotelový orchestr" s krásnou písní Excelsior
- show, kterou ve stylu R. A. Dvorského zpívá Eduard Hrubeš.
Sobota
22. července 2000 - Nova - 22.00 hodin
V zajetí ledu
Dobrodružný thriller z drsného prostředí aljašské divočiny, kde
proti sobě stanou dva muži, kteří mají přes rozdílnost povah mnoho společného.
Jedním z nich je ekolog Eric Desmond, který do zasněžené divočiny utekl před
civilizací a pokouší se v lidmi zatím nepříliš zničené krajině najít nový
domov i se svou partnerkou, bývalou módní návrhářkou Annou Marií. Tím druhým je
drsný lovec Ben Corbett, který už dlouhá léta žije v divočině a na rozdíl od
poněkud idealistického ekologa vyznává drsné zákony.
Neděle
23. července 2000 - ČT 2 - 12.50 hodin
(druhý díl 30. července)
Báječný pan Méliés
Všechny sci-fi filmy, horory či jakákoli
díla, postavená na dokonalé trikové technice, vycházejí z jediného zdroje - je jím
průkopník francouzské kinematografie Georges Méliés (1861?1938), jenž jako první
začal počátkem století natáčet trikové filmy. Divákům v nich umožňoval, aby
žasli nad cestami na Měsíc či do nemožna, aby se podivovali ďábelským rejům,
nestvůrně se zvětšující hlavě či třeba fantastickým krajinám. Méliés vyšel z
divadelních zkušeností: už na jevišti si ozkoušel mnohá kouzla, která pak
úspěšně realizoval i před kamerou, ale postupně začal objevovat ryze filmové
triky. Třeba ten, kdy se objekt plynule změní do podoby zcela jiné. Nikdy se však
nezbavil divadelního aranžmá, členění příběhu do uzavřených, nehybných
obrazů. Několikaminutové snímečky, kterých natočil několik set (většinou byly
ručně barvené), přinesly Méliésovi velkou popularitu i jmění. Přesto se nevyhnul
pádu a dluhům, když nebyl schopen konkurovat mocným výrobním společnostem.
Nedokázal včas reagovat na změnu diváckého vkusu a ani v USA, největším odbytišti
jeho filmů, se mu nepodařilo zakotvit. Postupně přišel o všechno své jmění; když
byl filmovými nadšenci posléze objeven, živořil jako prodavač v nádražním kiosku.
Dvojdílný dokument francouzské televize Kouzelný pan Meliés
je mimořádně cenný: přináší nejen svědectví umělcovy vnučky, která na něho
vzpomíná jako na šarmantního staříka, ale také nechává promlouvat dobové
písemnosti. Uvidíme dochovaná technická zařízení, navštívíme místa, kde stály
legendární Méliésovy ateliéry. Zcela unikátní příležitostí je seznámení s
tituly téměř století starými, které jsou jinak prakticky nedostupné, ale i dnes
zaujmou kouzelnou naivitou. Roztomilé snímečky (a zachoval se jich pouhý zlomek,
většina jich byla po jejich stažení z oběhu zničena) tak přinášejí i doklad o
dávnověku filmového podnikání - v žádném případě nejsou směšné, protože
prozrazují upřímnost záměrů, s nimiž vznikaly.
JAN JAROŠ |