Právě vychází nové číslo Týdeníku rozhlas č. 26/2013
Nejsme pánové z pražské kavárny
Kdepak patnáct minut slávy, jež si podle legendárního výroku Andyho Warhola každý někdy užije. Tvůrčí tým dokumentaristů Vít Klusák – Filip Remunda měl rovnou celý týden! Na nedávném filmovém festivalu Finále Plzeň byli na plakátech, na rubové straně identifikačních kartiček, na festivalových plackách, a hlavně v programu, kde měli svou retrospektivu. Byli prostě tváří Plzně. Patří k mladší generaci filmařů, ale natočili už řádku titulů (například Český sen, Český mír, Vše pro dobro světa a Nošovic) a získali hodně cen. Oba točí i samostatné tituly, mají produkční firmu, Vít také působí jako kameraman u jiných režisérů...

V šišlavé Evropě
Celá evropská scéna populární hudby – až na Brity a pár šťastlivců buď mimořádně nadaných, anebo zavátých někam do prostředí rodilých mluvčích – šišlá anglicky. V normálním životě je to asi jedno, navíc jen Britové by mohli říct, jestli je to vůbec výhoda, když si velká část civilizovaného světa vybere ke komunikaci jejich mateřštinu. Já jako člověk, který má ke svému rodnému jazyku silný vztah, bych určitě často trpěl. Nesu dost těžce i to, jak dneska s češtinou zacházejí třeba v televizi nebo v novinách. Když moderátorka poněkolikáté za sebou řekne, že je „za to ráda“, přestávám se soustředit na obsah vysílání...

Melancholik s rybí krví
Jediné politické rozhodnutí může změnit krajinu i osud jejích obyvatel. Tohle téma není v moderní literatuře ničím novým, ať už jde o výstavbu přehrady, jaderné elektrárny nebo vojenský prostor. Otevírá mnoho obecnějších otázek: co znamená pro člověka domov, kam svou rodovou tradicí patří? Jak se postavit ke změnám, které s sebou přináší technický pokrok, ale i bezohledná snaha o efektivitu a zisk? Jakou má jedinec šanci ve střetu s institucionalizovanou mocí a nakolik je ochoten se s ní pustit do křížku? A nakonec, když už je rozhodnuto, jak se vyrovnat se ztrátou domova?

Labyrinty Franze Kafky
Sto třicet let uplyne 3. července od narození Franze Kafky. Je to určitě nejpřekládanější a nejvíce interpretovaný spisovatel pocházející z Prahy, píše se v jednom slovníkovém hesle. Podle některých statistik v těchto ohledech nemá Kafka konkurenta ani v jiných literárních metropolích. Jeho dílo a odkaz nepřebývají jen v knihách, které sám napsal, nebo v takzvané sekundární literatuře. To, že se o něj zajímají divadelníci a filmaři, neznamená nic mimořádného, ale na kafkovském boomu se podílí i turistický průmysl. Stačí se projít Prahou a máme pocit, že Kafkovi nelze uniknout. Jeho dílo a osobnost se propojí i s vysíláním stanice Vltava, a to od 22. do 30. června. Ze známých důvodů nechovají v oblibě autora Proměny...

Svět je jen jeden
Poté co se Pavla Jazairiová odstěhovala z Prahy do Poustky ve Frýdlantském výběžku, má pocit, že nikdy nebyla aktivnější než právě nyní. Pracuje na svých knížkách, čerstvě též na textu, z něhož se může stát televizní scénář, účastní se rozhlasových besed na témata, v nichž je doma, jezdí na...

Z dalšího obsahu:

Mladí a klidní
Jak to vidí Petr Koudelka
Zločiny a pomsty
Pořiďte si
Putování po ztracených místech
Téma
a další...