|
|
 Moji
hrdinové v písních
Pro rozhlasovou stanici Vltava připravuji cyklus
desetiminutovek na téma Moji hrdinové v písních. Je to hezká
práce, mohu vzpomínat na desítky písniček, které mě v životě
nějak ovlivnily, rozesmály nebo potěšily, i na jejich
autory, které jsem potkal nebo doposud potkávám.
Moji hrdinové v písních: schválně, co se ve spojení se slovy
píseň a hrdina vybaví vám? Někomu třeba Gagarin, první
člověk ve vesmíru, a píseň, kterou v den jeho vesmírného
letu nazpíval brněnský jazzman Gustav Brom, a jinému možná
ta o hrdinném kapitánu Minaříkovi, jenž chtěl vyhodit do
povětří Rádio Svobodná Evropa a o kterém pak Josef Laufer
zapěl: „Vy jste náš kapitán, oni jsou zbyteční...“ Co by ne
– hrdinou písně může být kdokoli, písničky skládali
nejrůznější lidé a každý měl nějakého hrdinu, ať se nám to
líbí nebo ne...
Český národ má sklony své hrdiny pořád nějak shazovat,
zesměšňovat, zpochybňovat, snad aby se s nimi mohl sám
poměřovat, nevím. Vybavil se mi text Jiřího Dědečka Hus, v
němž se hlavní hrdina sám přirovnává k hrdinnému knězi, ale
pak se ukáže, že jen usnul s cigaretou a chytla mu postel...
A písně takzvaně lidové se ve vztahu k autoritám neštítí
vůbec ničeho. V písničce o svatém Vavřincovi se třeba zpívá:
„Peče se děťátko jak ryba, pak ho ten zlý pohan posnídá,“ no
dovolte... Ani padouchové to v českých písních nemají lehké,
vzpomeňte třeba, jak lid znectil Babinského, když si o něm
zpíval, že „když mu hlavu usekli, dali mu tam fusekli“...
Slovo hrdina navíc v češtině neoznačuje pouze někoho, kdo s
nasazením života vynesl stařenku z hořícího domu, ale
používá se také jako charakteristika figury, která je v
příběhu nejvíc vidět a odpovídá označení „hlavní postava“.
Dobře to doplňuje tu naši potřebu pořád své hrdiny
zpochybňovat. Žádný hrdina nemá jistotu, že je hrdina,
naopak, často je hrdinou někdo, koho by nás za hrdinu ani
nenapadlo označit. Příklad? Čechův Matěj Brouček...
A tak si nad tím rozhlasovým seriálem mnu ruce, a jak se teď
módně říká, užívám si to. Baví mě oba významy slova hrdina a
vzpomínám jak na hudebníky, kteří skutečně byli velmi
stateční – Jaroslav Hutka, Milan Hlavsa, Vladimír Merta,
Vlasta Třešňák, Ivan Hoffman, Svatopluk Karásek a další –,
ale i na hlavní postavy písní všeho druhu, na Mládkovu Dášu
Novákovou a Stáňu Polákovou, na Babičku Mary Voskovce a
Wericha, na důchodce z písničky Karla Kryla. A čím dál víc
se divím, kolik existuje krásných, hlubokých a dobře
napsaných písní a jak málokdy na ně člověk narazí právě v
rozhlase...
Jan Burian, písničkář a spisovatel |
