Číslo 50 / 2014.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s hercem.
Pavlem Soukupem.

 

 

 

 

 

 

 


 

Leni Riefenstahlová se svým kameramanem – a v popředí Vilma Cibulková, která tuto „Hitlerovu režisérku“ ztělesňuje na scéně Divadla v ŘeznickéSvůdná maska zrůd

Estetická působivost je důležitou složkou svádění. Nejen toho erotického, ale také politického. O tom, jak se totalitní režimy snažily pro „svou věc“ využívat umění a získávat s jeho pomocí náklonnost „mas“, bylo už leccos napsáno. Stejně jako o odporu či vstřícnosti umělců vůči této snaze. Shodné téma tvoří i východisko hry mladých slovenských divadelníků Valerie Schulzcové a Romana Olekšáka, nazvané po hlavní hrdince – Leni. Tak si nechávala říkat Helene Riefenstahlová, herečka, tanečnice, fotografka a režisérka, jejíž filmy značně přispěly propagaci nacismu a pro svou vysokou estetickou působivost a uměleckou úroveň byly – jako například Triumf vůle, dokumentující 6. sjezd NSDAP – oceňovány před druhou světovou válkou i na mezinárodním fóru.

Komorní drama přeložila do češtiny herečka Vilma Cibulková. A pod vedením režiséra Viktora Polesného také ztělesnila na scéně Divadla v Řeznické jeho hrdinku, zpovídanou v televizní talk show legendárním americkým moderátorem Johnnym Carsonem. Píší se sedmdesátá léta 20. století a Carson by rád svým divákům Leni předhodil nejen jako Hitlerovu dvorní režisérku, ale také jako jeho milenku a v podstatě zločince, který Němce svedl k nacismu a svými filmy vlastně přispěl i k holocaustu. Cibulková v bravurním hereckém výkonu střídá režisérčinu suverenitu s její nervozitou, předstíranou naivitu s hraným i oprávněným rozhořčením. Je zcela zřejmé, že Riefenstahlová si nikdy svůj podíl viny nepřipustila a i na stará kolena se s obrovskou vůlí a prohnaností snaží za každou cenu prosadit své pragmatické i „umělecké“ plány.
Herečku k jejímu výbornému výkonu bezpochyby stimuluje i kongeniální interpretace Ondřeje Kavana, jenž v moderátorově přístupu k Leni dokáže kromě kladného hájení dějinné pravdy a demokratických hodnot odkrýt i stejnou bezskrupulóznost a manipulativní techniky, jimiž vládl a vládne jeho zpovídaný protějšek. V jednu chvíli mimo záznam propadá Carson dokonce záchvatu hysterické uřvanosti, silně připomínající Hitlerovy projevy.
Na historickém tématu se autorům hry i tvůrcům inscenace podařilo sugestivně ukázat, že etické aspekty komunikace – ať již estetické, či mediální – je třeba pečlivě zvažovat v jakémkoli režimu a v jakékoli době. Za svůdnou maskou se rády skrývají zrůdy.

Bronislav Pražan, divadelní publicista

Foto Alena Hrbková



  Ucho u země
  Zpěvník Jana Buriana 
 
  V podroušení nic nepodepisujte
  Dívejte se
 
  Svůdná maska zrůd   
  Navštivte