|
|
 Putování po vlastech amerických vážné i žertovné
Jen bratři Coenové, aniž by brali v úvahu očekávání či
zvyklosti amerického publika, si dovolí uvést svůj film
Bratříčku, kde jsi? (ČTart, úterý 10. června, 22.45) verši
Homérovy Odysseie: „O muži zchytralém, múzo, mi vypravuj,
který se mnoho, přemnoho nabloudil světem...“
Ovšem inspirace je notně vzdálená, přetavená, protože
Coenových tragikomicky laděný příběh se odehrává ve
třicátých letech minulého století. A mimo jiné se věnuje i
lokálním důsledkům tehdy vrcholící hospodářské krize, všímá
si demagogické volební kampaně.
Hlavní pozornost se ovšem upíná na trojici uprchlých vězňů
(představují je George Clooney, John Turturro a Tim Blake
Nelson), prožívajících během útěku bezpočet bizarních
zážitků. Coenové se vzdali dramaticky vyklenuté stavby,
upřednostnili různě se prolínající epizody navlékané do
jednoduché, mírně nadsazené syžetové osnovy jako korálky na
niť.
Připodobňují se tak struktuře Homérovy předlohy, která
popisuje střety hrdinů s jednotlivými nástrahami též jako
postupný sled událostí. Jméno Homérova Odyssea (anglicky
Ulysses) dokonce vplouvá i do jména jednoho z trojice
uprchlíků, jenž se stejně jako jeho jmenovec stává jakýmsi
vůdčím elementem v nekonečném putování.
Třebaže všichni dlouho věří, že je čeká odměna, ve
skutečnosti to Everett Ulysses McGill (mužný Clooney jej
charakterizoval drobným knírkem, pečlivě česanou a
ošetřovanou kšticí) namluvil svým dvěma přikovaným
společníkům jen proto, aby s ním prchli. Pravda je, že chce
zabránit své ženě v novém sňatku. Už zde se odráží motiv
přítomný právě u Homérovy Penelopy. Jinou inspirací je
nepochybně trojice „sirén“: po noci s nimi strávené se
doslova vypaří jeden z uprchlíků, smolařský Pete (John
Turturro). Coenové i nyní osvědčují smysl pro humorně
zabarvenou vražednickou nadsázku. Hned při prvním
dobrodružství je příbuzný, u něhož se skrývají, udá policii,
protože je krize a každý dolar se hodí. Z nástrahy sice
uniknou, avšak ne vždy se jim daří: spatříme, jak je potulný
kazatel a prodavač biblí zbije a okrade, dokonce je dopadne
vytrvale slídící policie. Někdy však jen procházejí rušnými
událostmi jako udivení svědkové – ať se to týká mimoděčné
slávy, které dosáhli náhodnou gramofonovou nahrávkou, či
setkání s maniodepresivním bankovním lupičem.
Vyprávění se vyznačuje vtipně napsanými dialogy, nápaditou
rekonstrukcí dobových reálií, na které se pohlíží se
shovívavým pousmáním. Tragikomické ztvárnění jednoho
obyčejného útěku tří drobných, docela sympatických lumpíků
tak nenápadně získává zřetelné sociální podtexty.
Jan Jaroš, filmový publicista
|
