|
|
 Provokace
+ inspirace = Putna
Nakladatelství Portál blahopřálo Martinu C. Putnovi (1968) k
čerstvě udělené profesuře netradičním způsobem. Šéfredaktor
Martin Bedřich pořídil o prázdninách 2013 s kulturním
historikem knižní rozhovor. Jmenuje se Vždycky v menšině.
Role Bedřicha je v celé věci především iniciační. Z
dvousetstránkového interview vystupuje jako žák, který uctivě
naslouchá svému mistrovi; nediskutuje, nepolemizuje, jen
případně postrkuje myšlenkovou masu kupředu. Namísto živé
rozpravy má tak čtenář před sebou důkladně vymalovaný
„duchovní portrét“ zpovídaného „v rámu české kultury“ (abychom
parafrázovali podtitul Putnovy monografie Václava Havla). To
ale není knize vůbec na škodu.
Martin C. Putna je intelektuálem evropského formátu. Svá
východiska (rusistika) i témata, s nimiž bývá hlavně spojován
(křesťanství a homosexualita), už dávno překonal směrem k
pozoruhodné syntéze. Horizontální i vertikální. Jeho zájem o
vývojové proměny ducha napříč tisíciletími i kulturami západu
a východu, jihu a severu je až neodbytně všeobjímající. Ve
výsledku pak představuje svět, ve kterém žijeme, jako hustě
tkanou síť někdy čekaných, vesměs však nečekaných souvislostí
a vlivů.
Putna vychází ze slova, z psaného textu. Knihy konzumuje se
zřejmou lačností. Jeho sečtělost a schopnost využít nabyté
vědomosti ve vlastních projektech je obdivuhodná. Už proto, že
akademik tu mluví na zdejší poměry jasnou a věcnou řečí. A
přitom si neodpustí lehce teatrální, manýristickou stylizaci.
Putnův živel provokuje, ať se vyjadřuje k aktuálnímu dění na
politické scéně, nebo k pozdní antice. Ale především
inspiruje. V době, kdy většinu zajímají jen chléb a hry, je
takový postoj „vždycky v menšině“ jediný možný.
Radim Kopáč, literární a výtvarný kritik |
