|
|
 Přemysl
Hnilička, publicista
Provětrat archiv má smysl
Je mírně neprofesionální psát o seriálu, který ještě
neskončil, ale snad mne omlouvají dvě věci: nejde o premiéru a
ostatně ani o recenzi, nýbrž o chválu. Chválu archivu, který
zachovává mnohé poklady, z nichž některé máme možnost slyšet.
Seriál Zpěv o Vinnetouovi, který podle Karla Maye napsal
dramatik, dramatizátor a rozhlasový dramaturg Jaromír Ptáček
(ano, ten se skrývá pod tajuplným pseudonymem Jan Werra, který
si prý zvolil proto, že jednu z postav chtěl svěřit Janu
Werichovi), byl natočen v Liberci v roce 1967 s Milošem Bílkem
coby Vinnetouem a Vladimírem Volkem jako Old Shatterhandem. Už
to, že se seriál dochoval, je malý zázrak – a to, že se i po
letech dá dobře poslouchat, jen potěší. Není tak dynamický
jako pozdější úprava pro Supraphon, umožnil ale starším
fanouškům sobotních her pro mládež, aby zavzpomínali na
chvíle, kdy Zpěv o Vinnetouovi slyšeli v premiéře. Je totiž
dobré si uvědomit, že hry pro mládež a pohádky rozhlas (i
televize) nevysílá jen pro děti, ale i pro děti „byvší“ – tj.
pro dospělé, kteří si rádi připomenou dobrodružství, která
zažívali u rádia.
Další dětská dobrodružství připomněl – tentokrát na ČRo 3 –
Vltava – Tomáš Černý v pořadu Fonogramy. Tajemně znějící název
Reality show zvaná Pionýrská jitřenka aneb Dům bez čísla
skrýval půlhodinku s raritními archiváliemi; dvěma dochovanými
pořady z celkem asi dvaadvacetidílného cyklu Dům bez čísla,
který v roce 1962 připravovali pro pořad Pionýrská jitřenka
Pavel Tumlíř a Vlado Príkazský v režii Jana Fuchse. Těch pět
desítek let, které nás dělily od premiéry, nebylo skoro znát.
Ano, rok výroby prozrazovaly některé reálie a také nedokonalý
zvuk záznamu, co však svědčilo pro současnost, byly uvěřitelné
zápletky dětských „detektivních“ příběhů a naprostá reálnost
jejich dialogů. V režii Jana Fuchse tak vznikly miniatury
určené dětem, často vznikající coby skutečná „reality show“,
což Tomáš Černý dotvrzuje prázdninovým příběhem z pionýrského
tábora, v němž naprostá většina táborníků neměla tušení, že se
účastní fingovaného děje.
Třetí výlet do archivu nám opět zprostředkoval Tomáš Černý,
tentokrát v pořadu ČRo 2 Praha RozHraní – Poklady z
rozhlasového archivu. Už několik týdnů v něm vysílá vzácně
zachované desetiminutovky z populárního seriálu šedesátých let
Přísně tajné, v němž zajímavé záhady českých i světových dějin
komentoval a všechny jednající postavy představoval Miloš
Kopecký. Že to dělal bravurně, je snad zbytečné konstatovat;
ale že záhadné příběhy dokáží přitáhnout i dnešního
posluchače, to už bez zajímavosti není.
Provětrat občas archiv má zkrátka smysl. A je dobře, že v
Českém rozhlase to vědí. |
