|
|
 Nová
interpretace starého příběhu
Za dobrodružstvími se není zapotřebí obracet jen do světů
fantazie. Mnohdy stačí do minulosti, a to dokonce i té české.
Málokterá historická postava našich dějin k sobě poutá tolik
pozornosti jako kníže Václav. Doba jeho života je z našeho
pohledu chudá na informace, také o něm samotném panuje mnoho
dohadů. Nově se jeho život pokusil uchopit Oldřich Brož
v historickém románu Princ Václav. Zcela jistě zaujme
již samotné zpracování knihy z dílny známého studia Designiq.
Obálka knihy, přední strana a hřbet, je opatřena ražbou
svatováclavského denáru. Na jednoduché černé ploše se jedná o
výrazný výtvarný prvek.
Pozornost si však zasluhuje i samotný příběh, který je napsán
svižným a lehce archaizujícím stylem. Čte se jedním dechem a
autorovi se stále daří udržovat čtenářovu pozornost. Václav
sám je na pozadí zániku pohanského řádu a nástupu řádu
křesťanského vylíčen nikoliv jako světec, ale živě a
plasticky. Snoubí se v něm postava bojovníka a hluboce
věřícího zároveň.
Vzhledem k tomu, že historických faktů, o které by se dalo
opírat, je poskrovnu, je nutno autorský přístup brát s
rezervou. A mít na paměti, že nečteme učebnici dějepisu. Pár
drobností překvapí, autor svou obrazotvornost v některých
místech popouští, ale děje se tak v hranicích možného. Stačí
si například vzpomenout, že vikingská stráž chránící svého
pána má oporu již v textech legend, se kterými autor pracoval.
Ostatně samotná svatováclavská přílba je opatřena chráničem
nosu a očí, který pochází právě ze starší vikingské výstroje.
Příběh končí okamžikem úmrtí Václavova otce. Jak autor v
předmluvě avizuje, měl by následovat svazek navazující. Není
proč se netěšit, již tento román je svědectvím, že i dobře
známá látka má stále co nabídnout.
Pavel Kotrla, literární kritik |
