Nová interpretace starého příběhu

Za dobrodružstvími se není zapotřebí obracet jen do světů fantazie. Mnohdy stačí do minulosti, a to dokonce i té české. Málokterá historická postava našich dějin k sobě poutá tolik pozornosti jako kníže Václav. Doba jeho života je z našeho pohledu chudá na informace, také o něm samotném panuje mnoho dohadů. Nově se jeho život pokusil uchopit Oldřich Brož v historickém románu Princ Václav. Zcela jistě zaujme již samotné zpracování knihy z dílny známého studia Designiq. Obálka knihy, přední strana a hřbet, je opatřena ražbou svatováclavského denáru. Na jednoduché černé ploše se jedná o výrazný výtvarný prvek.

Pozornost si však zasluhuje i samotný příběh, který je napsán svižným a lehce archaizujícím stylem. Čte se jedním dechem a autorovi se stále daří udržovat čtenářovu pozornost. Václav sám je na pozadí zániku pohanského řádu a nástupu řádu křesťanského vylíčen nikoliv jako světec, ale živě a plasticky. Snoubí se v něm postava bojovníka a hluboce věřícího zároveň.
Vzhledem k tomu, že historických faktů, o které by se dalo opírat, je poskrovnu, je nutno autorský přístup brát s rezervou. A mít na paměti, že nečteme učebnici dějepisu. Pár drobností překvapí, autor svou obrazotvornost v některých místech popouští, ale děje se tak v hranicích možného. Stačí si například vzpomenout, že vikingská stráž chránící svého pána má oporu již v textech legend, se kterými autor pracoval. Ostatně samotná svatováclavská přílba je opatřena chráničem nosu a očí, který pochází právě ze starší vikingské výstroje.

Příběh končí okamžikem úmrtí Václavova otce. Jak autor v předmluvě avizuje, měl by následovat svazek navazující. Není proč se netěšit, již tento román je svědectvím, že i dobře známá látka má stále co nabídnout.

Pavel Kotrla, literární kritik



  Obhajoba starého magnáta  
  Jak to vidí Miloš Čermák
 
  Surrealismus na svém místě  

  Navštivte  
 
  U dvora královny vdovy   
  Téma