Číslo 47 / 2010.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s herečkou.
Hanou Maciuchovou.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ivan Kraus, spisovatel

Postel a moře

Chvíle, kdy člověk sedí v malé kavárně na břehu Středozemního moře, má před sebou kávu a otevřené noviny a ponoří se do čtení, je tak příjemná, že se do lidského věku patrně ani nepočítá. Ovšem jen do okamžiku, kdy do kavárny vtrhne parta hlasitých turistů, jako se to stalo mně.
Skupinu tvořily samé ženy a jeden muž. Muž se jmenoval Heinz a požádal číšníka, aby sestavil dohromady několik stolků, protože půlmetrové vzdálenosti mezi nábytkem se mu zdály nepřekonatelné. Potom hlasitě přepočítal dámy, aby zjistil, kolik bude zapotřebí celkem židlí. Při počítání jsme se s číšníkem i s ostatními hosty dozvěděli, jak se která jmenuje.
Také dámy se ochotně přepočítávaly, aby nedošlo k omylu a aby počet židlí odpovídal, a hlásily Heinzovi, kolik jich je. Když byl výsledek, k němuž dospěl Heinz, porovnán s výsledkem žen, všichni se usadili a na okamžik nastal klid.
Dal jsem se znovu do četby novin, ale jen do chvíle, než Truda prohlásila, že postele ve francouzských hotelích jsou hrozné.
„Das ist aber wirklich war,“ pravila Heidi a dodala, že když se na posteli obrátí, tak ta se pohne. Všichni se tomu zasmáli. Christa řekla, že má doma postel, která se ani nehne, a začala o ní vyprávět. Irmu zajímalo, zda Christina postel je pohodlná. Truda chtěla vědět, jestli postel, kterou Christa vlastní, je zdravotně přezkoumaná a má také razítko kvality.
„Ovšem,“ řekla Christa, která byla na svou postel pyšná, a sdělila ostatním, že je to postel doporučená doktorem Heinrichem, který ji dal na první místo v časopise Bildzeitung. Hildu zajímalo, kolik postel stála.
„Patnáct set marek,“ řekla Christa.
Katrin si vzpomněla, že její švagr koupil zvláštní zdravotní postel, vhodnou pro všechny obratle, a ta stála osmnáct set marek včetně daně z přidané hodnoty.
Potom se do debaty vložil Heinz. Tvrdil, že mu vadí, když má na dovolené jít v určitou hodinu do postele a v určitý čas zase vstát.
Christa se ptala, jak to myslí. Heinz to ochotně vysvětlil. Doma chodí spát, když skončí televizní program. Ale jeho žena chodí spát v devět hodin.
Hanu zajímalo, jestli Heinz svou ženu nevzbudí, když chodí do postele později. Ukázalo se, že ne, a Hana řekla, že v tom případě má Heinzova žena dobrý spánek.
„Ta spí jako zabitá,“ řekl Heinz a velice tím celou společnost rozesmál.
V následné anketě vyšlo najevo, že Hana, Hilda, Helen a Katrin mají lehký spánek, Truda, Heidi a Christa hlubší. Irma chodí spát pozdě, ale vstává brzo. Heinz uléhá také po obědě. Ne po každém obědě, například nelehá si, když má jen špagety, ale vždycky po vepřovém, řízku, uzeném nebo krkovičce. Po obědě si chodí lehnout také Irma a Katrin. Zjevný rozdíl však spočívá v tom, že Irmě stačií půlhodina, kdežto Katrin potřebuje plnou hodinu.
Já jsem potřeboval prášek, protože mne rozbolela hlava. Číšník mi ho ochotně přinesl. O moře nejevil nikdo z lidí, kteří sem kvůli němu přijeli, zájem.
Sympozium o posteli pokračovalo živou debatou.
Heinz se přiznal, že vstává už v osm hodin. Hilda v půl osmé. Hana ve všední dny ve tři čtvrtě na osm, v neděli v osm. Katrin už v půl sedmé. Avšak vítězkou soutěže se stala Truda, protože vstává už ve čtvrt na sedm (a to i když je už v penzi), a jako důvod uvedla to, že ranní ptáče dál doskáče. Pouze Heidi vstává až v půl deváté, ale prý proto, že se v noci několikrát probouzí. Má z pozdního vstávání přesto komplex. Za to Heidin manžel spí jako zabitý, ale navíc chrápe.
Tím bylo otevřeno nové téma. Chrápal také Sepp. To byl manžel Trudy a zabil se v autě. Heinz chrápe, jen když spí na dvou polštářích. Dva polštáře používají také Truda, Heidi a Christa. Christa od té doby, co se rozvedla. Nebylo mi zcela jasné, jestli si její manžel neodnesl po rozvodu také nějaké polštáře.
Zavolal jsem číšníka a požádal jsem ho o koňak. Všiml jsem si, že když se vrátil za bar, dal si také jeden.
Chvíli byl klid a vypadalo to nadějně, ale pak si Hana uvědomila, že má postel na západ. Irma na sever. Helen, Heidi a Truda na jih. Heinz na východ.
Číšník mi vyprázdnil popelník a řekl, že za války prchal na jih. Vypadal, jako by si to chtěl zopakovat.
Katrin měla problém. Nevěděla, kam její postel míří. Ostatní se jí snažili samozřejmě pomoci a ptali se jí, jestli viděla někdy z postele vycházet nebo zapadat slunce. Katrin si nemohla vzpomenout. Mívá totiž zatažené záclony. Heinz usoudil, že v tom případě je těžko odhadnout směr její postele, a aby Katrin trochu rozptýlil, odvedl pozornost tím, že dámám oznámil, že se přikrývá dekou.
Zábava se rozproudila naplno.
Také Heidi, Truda a Christa se přikrývají dekou, Truda dokonce dekou stejné značky jako Christa. To bylo překvapení! Pak došlo opět na ceny. Hanina deka je levnější než Helenina. O čtyřicet pět marek. Heinz koupil svou deku výhodně v obchodním domě Neckermann, protože přikrývka měla malou vadu. Heidi ušetřila tím, že koupila deku v lednu, při výprodeji. Helena si ji nechala poslat od Quelle. Truda s Christou zaplatily plnou cenu, ale slíbily si, že to příště udělají jako Heidi. Určitě. Koupí deky v lednu, ve výprodeji. A půjdou je koupit spolu. Třeba dostanou další slevu, když koupí deky dvě.
Potom si lidé, kteří si vyrazili k moři, začali povídat, jak se už těší na to, až se zase vrátí domů, do svých pohodlných, praktických, výhodně umístěných, zamilovaných postelí.
Číšník mi přinesl účet. Řekl mi, že si chtěl koupit německé auto, ale že to neudělá.
V tu chvíli si Katrin najednou vzpomněla, že nedávno viděla z postele vycházet slunce. Všichni z toho měli nesmírnou radost, protože vše bylo konečně jasné. Katrin má postel namířenu na východ.
Rychle jsem zaplatil a vrhl jsem se stejným směrem.
K východu z kavárny.



  Postel a moře   
  Jak to vidí Ivan Kraus  
 
  300 let "drážďanského Bacha"  

  Nalaďte si        
 
  Kytice Josefa Melče 
  Téma