Hnízda ze stromu, který odchází

Básník, prozaik a esejista Zdeněk Rotrekl oslaví 1. října devadesáté narozeniny. Čtenáři znají jeho básně, román Světlo přichází potmě, soubor biografických medailonů členů starší literární generace Skrytá tvář české literatury nejenom krásné... A čekají na jeho paměti.

„Nezapisuju to, co vím dnes, píšu z té doby,“ říká na okraj svých pamětí Zdeněk Rotrekl (na snímku vlevo s básníkem Pavlem Petrem a editorem Mojmírem Trávníčkem)Jak je to s pamětmi Zdeňka Rotrekla? Píše je od roku 2004. Rukou. Když má napsáno deset listů, přijdu k němu s notebookem a on mi diktuje. Jsme v roce 1950. Autor říká: „Jsou to sice ‚paměti‘, ale nezapisuju to, co vím dnes; píšu je z té doby.“ Rukopisu dal název Hnízda ze stromu, který odchází.
Zdeněk Rotrekl se narodil v Brně, byl nejmladší ze čtyř dětí. Za války vydal sbírky Kyvadlo duše a Kamenný erb. Roku 1945 začal studovat na Masarykově univerzitě filozofii, historii, sanskrt a dějiny umění. V letech 1946 až 1948 byl členem výboru oblastního Svazu vysokoškolského studentstva. Dne 14. dubna 1949 byl zatčen, ve vykonstruovaném procesu s vysokoškolskými funkcionáři vynesl soud 17. listopadu 1949 návrh trestu smrti, později změněný na doživotní žalář. Ve vězení (Bory, Leopoldov, uranové doly Bytíz) strávil Zdeněk Rotrekl třináct let. Roku 1962 byl na amnestii propuštěn s desetiletým podmínečným trestem, poté pracoval jako dělník-osvětlovač brněnských výkopů. V roce 1968 byl občansky rehabilitován, promoval na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, stal se zakládajícím členem výboru sdružení politických vězňů K 231. Od června 1968 byl kulturním redaktorem čtrnáctideníku Obroda až do jeho násilného zastavení v prosinci 1969. Za normalizace byl intenzivně činný v několika disidentských skupinách, byl zakládajícím signatářem Manifestu Hnutí za občanskou svobodu (1988), na jaře 1989 obnovil vydávání měsíčníku Akord. Po listopadu 1989 opět aktivně vstoupil do veřejného života. Po více než čtyřiceti letech začal znovu oficiálně publikovat. Je nositelem mnoha cen a vyznamenání, mimo jiné Řádu sv. Cyrila a Metoděje, Řádu T. G. Masaryka za „vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva“, Ceny Jaroslava Seiferta a Státní ceny za literaturu.
Pro pořad stanice Vltava Schůzky s literaturou (neděle 3. října, 20.00) jsem z tisícistránkového rukopisu Rotreklových pamětí vybrala tyto úryvky: První dětské vzpomínky; Duben 1942: první z dopisů od Františka Halase; 20. listopad 1944: autorův rodný dům je zasažen při náletu amerických liberatorů a je napůl rozbořený; Únor 1948: porada s kolegy ve Svazu vysokoškolského studentstva; Duben 1948: autor vyhodí kolegyni, která mu domů přináší přihlášku do KSČ; 3. květen 1948: na základě telefonátu z akčního výboru není autor připuštěn k napsání klauzurní práce; 14. duben 1949: zatčení; 9. prosinec 1949: převoz z věznice na Cejlu do trestnice na Borech; 7. leden 1950: vyšetřovanec s kmenovým číslem 1504 píše z Borů mamince.

Jana Uhdeová, redaktorka nakladatelství Atlantis



  Fantom televize        
  Jak to vidí Ivan Kraus
 
  Dělníci i dandyové...     

  Pořiďte si        
 
  Mexický večer u Šimona a Judy     
  Navštivte