|
|
Léto s britskou komedií
Keep smiling neboli nepřestávejte se smát je oblíbené úsloví v
anglicky mluvících zemích. Usmívat se po celé prázdniny mohou
i posluchači rozhlasové Vltavy, která pro ně připravila
průvodce britskou komedií. Na výpravy do světa britské
veselohry bude Vltava zvát v červenci a v srpnu vždy v sobotu
ve dvě odpoledne v rámci Rozhlasového jeviště.
 Pouť za anglickým divadelním humorem zahájí 3. července jediná
skutečně „anglická“ komedie Williama Shakespeara Veselé
paničky windsorské. „V tomto jediném případě totiž umístil
slavný autor děj své komedie do anglických realit. Traduje se,
že ji napsal za čtrnáct dnů, a především, že si hru objednala
sama královna Alžběta, neboť ji v prvním dílu hry Jindřich IV.
nadchla postava rytíře Jana Falstaffa. Chtěla proto svého
oblíbence vidět na jevišti znovu a svou objednávku navíc
konkretizovala – chce ho vidět zamilovaného,“ říká vedoucí
literárně-dramatické redakce Vltavy Martin Velíšek.
Veselé paničky windsorské natočil v roce 1955 Josef Bezdíček a
vystupují v nich legendy českého
 herectví
– Jan Pivec, Petr Haničinec, Jaroslav Vojta, Rudolf Hrušínský
či Vlasta Fabiánová.
O týden později (10. července) je připravena Galantní lest
irského dramatika Georga Farquhara. Historku o dvou zchudlých
londýnských kavalírech, kteří si ve venkovském městečku
dopomůžou nejen k penězům, ale i k životním družkám, natočila
v roce 1994 s
Rudolfem Pellarem, Viktorem Preissem, Blankou Bohdanovou,
Danielou Kolářovou a mnoha dalšími režisérka Hana Kofránková.
Následovat budou 17. července klasická komedie mravů Škola
pomluv Richarda Sheridana (režie Josef Henke) a 24. července
Žebrácká opera Johna Gaye (režie Josef Červinka).
 Druhým
Irem, kterého přehlídka připomene 31. července, je George
Bernard Shaw. „Jeho Pygmalion vysíláme v inscenaci z roku
1968, ve které excelují Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký,“
podotýká Velíšek. A i k prvnímu srpnovému výletu za ostrovní
komedií
poslouží dílo Ira: Vějíř lady Windermerové z pera Oscara Wilda
si nalaďte 7. srpna. Hru v roce 2003 natočila s Viktorem
Preissem, Kamilou Špráchalovou a Františkem Němcem režisérka
Markéta Jahodová.
Irskou stopu vystřídá 14. srpna stopa česká: pod absurdní
komedií zlínského rodáka Toma Stopparda Albertův most z roku
1968 je podepsán režisér Charles Lefeaux, Stoppardův text
přeložil Josef Červinka. V roce svého vzniku inscenace
zvítězila na Mezinárodním festivalu rozhlasové hry v Praze a
na Prix Italia. „Hlavním hrdinou je bývalý student filozofie,
který smysl svého života najde v natírání železničního mostu.
V pro něj nezvyklé roli tu máme možnost slyšet mladého Jiřího
Krampola,“ upozorňuje Velíšek.
 Shakespearem vše začalo, Shakespearem vše skončí: poslední, v
pořadí osmý ponor do světa britské veselohry obstará 21. srpna
nejranější komedie alžbětinského dramatika Zkrocení zlé ženy.
Podle překladu Martina Hilského hru v roce 2000 inscenovala
Markéta Jahodová, která do svérázné ústřední milenecké dvojice
obsadila Barboru Hrzánovou a Otakara Brouska mladšího.
„O britském humoru se s oblibou říká, že je suchý. Nevím,
jestli to zcela vystihuje šťavnatost Shakespearových slovních
eskapád, Shawovu sžíravou ironii, originalitu i hloubku
Wildových paradoxů a Stoppardův smysl pro absurditu. Věřím
ale, že posluchačům zpestříme prázdninová sobotní odpoledne,“
uzavírá Velíšek.
René Kočík
|
