Číslo 25 / 2010.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s režisérem.
Radovanem Lipusem.


 

Přemysl Hnilička, publicista

Mnoho hluku pro Shakespeara

Poslední květnovou sobotu jsme na Vltavě vyslechli „nového Shakespeara“ – premiéru komedie Mnoho povyku pro nic. Vynikající vhled do inscenace již v tomto časopise předložil Martin Velíšek (TR 21/2010), věnujme se tedy realizaci samotné.

Tvůrci inscenace se nechali okouzlit technickým řešením – přenesení Shakespearovy komedie do současných reálií je podtrhováno kontaktním zvukovým řešením prostoru; nenatáčí se ve studiu, ale v reálech (na divadelní scéně, v garážích Českého rozhlasu na Vinohradech, v kostele Panny Marie Sněžné i v restauraci U Jelínků). Řešení je to vtipné, ale přináší jeden velký problém: zahlušuje zvukový prostor množstvím ruchů a realistických zvuků, které máme někdy problém rozpoznat – a občas v nich ztěžka rozeznáme hlasy herců a Shakespearův text.
Inscenace režiséra Ivana Chrze má proti své předchůdkyni z roku 1976 výhodu ve své nesterilnosti, přístupnosti, hravosti. Herecky i inscenačním způsobem připomíná televizní sitcom, ale i vážnější filmové pohledy na život současné mládeže (Děti noci). Ukazuje hrdiny Shakespearovy komedie jako lehce povrchní návštěvníky bujarých diskoték, kteří se snadno nechají zmanipulovat a ve chvíli odvrhnou toho, koho milovali.
Nevýhodou se stává přílišné „zklipování“ Shakespearova textu. Tvůrci před premiérou zmínili, že původní text seškrtali o polovinu a skutečně – inscenace se vešla do šedesáti minut. Je to jistě radostné zjištění pro sestavovatele rozhlasových programů, které děsí jakákoli delší stopáž. Ne však pro Shakespearovu komedii, jejíž kouzlo je založeno na slovních hříčkách a ne na dějových zvratech. Nová inscenace tak vypadá jako na dřeň obroušená dějová kostra.
Mnoho povyku pro nic tvůrců Velíška a Chrze přesto není uměleckou prohrou. Vedle velmi dobrých hereckých výkonů (dramaturgickému výkladu vyhovující Simona Babčáková a David Novotný v „hlavní druhé“ milovnické dvojici) inscenace potěšila i skvělým načasováním premiéry; kdy jindy než v hodinu uzavření volebních místností odehrát hru o síle pomluvy a vrtkavosti lidských citů...



  Začít znovu
  Jak to vidí Petr Koudelka
 
  Mýtus jménem Jackson

  Nalaďte si        
 
  Ten, který nestíhá spěchat
  Pořiďte si