Číslo 38 / 2009.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s výtvarníkem.
Jiřím Anderlem.

 

 

 

 

 


 



Přítel muzikálu

Jeho písně zpívali Jan Werich, Waldemar Matuška či Rudolf Pellar, muzikály Sto dukátů za Juana či Filozofská historie, na nichž se více než podílel, získaly léty status legendárních děl. „Zasloužil se o českou populární hudbu, zejména o její hudebně dramatický žánr,“ pronesl o něm před časem Zdeněk Svěrák. Není pochyb o tom, že skladatel, aranžér, ale také redaktor, režisér a dirigent Zdeněk Petr je zmíněné poklony z úst svého někdejšího rozhlasového kolegy více než hoden.

Skladatel, aranžér a rozhlasák Zdeněk Petr se zasloužil o českou populární hudbuJeden z předních představitelů poválečného swingu a nadšený redaktor nakladatelství R. A. Dvorského Zdeněk Petr je spjat i s počátky dění na české muzikálové scéně. Krátce po „vítězném únoru“ 1948 stál u zrodu české verze věhlasného broadwayského kusu Finian‘s Rainbow uvedeného pouhých čtrnáct měsíců po newyorské premiéře pod názvem Divotvorný hrnec v Divadle V+W ve Vodičkově ulici v Praze. V „čochtanovském“ představení v překladu a s texty Jiřího Voskovce a Jana Wericha měl ještě ne třicetiletý Petr na starost úpravu skladeb Burtona Lanea – ovšem pro daleko menší orchestr, než o jaký se mohla opřít produkce amerického originálu. Navíc neměl k dispozici původní partituru, a tak musel podklady dávat dohromady jen na základě poslechu tehdejších gramofonových desek.

S Werichem se nadějný aranžér sešel i na realizaci pohádkového velkofilmu Císařův pekař a Pekařův císař, pro který Petr napsal zásadní píseň Ten dělá to a ten zas tohle, ideově „vhodně“ otextovanou samotným představitelem hlavní dvojrole. Daleko podstatnější však byla práce, kterou Zdeněk Petr vykonal pro rozhlasovou hudební komedii Sto dukátů za Juana, na níž spolupracoval s textařem Vladimírem Dvořákem a jež do zlatého fondu české pop-music uvedla Píseň pro Kristýnku, skladbu ve stylu tehdy populární španělské habanery. Neméně prosluly i muzikály Filozofská historie a Pan Pickwick, jež Petr společně s libretistou Ivo Fischerem na konci šedesátých let napsali pro pražské Divadlo Rokoko.

Po Zdeňku Petrovi nezůstaly jen jeho písně. Významným zdrojem informací o historii české taneční a populární hudby je jeho vzpomínková knížka Hudba přítelkyně, kterou i s vloženým CD vydal Radioservis ve spolupráci s umělcovým synem Jiřím. Pod patronací Českého rozhlasu vznikl také soubor notových záznamů Petrových skladeb. Rubrika Po uši v hudbě zkrátka tomuto poněkud opomíjenému autorovi patří plným právem – a to zdaleka nejen proto, že by se 21. září dožil devadesátých narozenin.

Milan Šefl



  Bajka o sršních
  Jak to vidí Petr Koudelka
 
   Přítel muzikálu

   Pořiďte si
 
   Osadnický rozhlasák s pistolí
   Téma