|
|
 Slavný
umělec uprostřed hrůz
O španělském malíři Francescu Goyovi vzniklo hodně filmů i
televizních inscenací, mezi nejnovější patří snímek Miloše
Formana Goyovy přízraky. Ve dvou časových obdobích – kolem
roku 1794 a o patnáct let později – zde režisér líčí bezmoc
slavného a citlivého umělce (ztvárnil jej Stellan Skarsgard),
jenž poznává, že je mu navěky souzeno žít s bizarnostmi,
vyšinutostmi či dokonce hrůzami tohoto světa. Věnoval jim
grafické cykly Caprichos (neboli Rozmary) a zvláště Hrůzy
války. První se vyznačuje hromaděním groteskně ohyzdných
postav, jako kdyby měly postihnout znetvořenou podobu tohoto
světa (nebo možná i démony Goyova nitra), druhý reaguje na
krutě potlačovaný odpor Španělů proti francouzské okupaci.
 Přesto
Goyovy přízraky o malíři vlastně nepojednávají, on se spíše
stává vypravěčem příběhu, jehož se stal svědkem – a který mu
dal více než co jiného zakusit pocit marnosti. Jistě,
zahlédneme jej při přípravě jednoho z grafických listů, v
rozměru téměř instruktážním, spatříme, jak o jeho tvorbu
projevuje zájem samotná inkvizice, nechybějí okamžiky strachu
ani marných pokusů pomoci mladé ženě, která se po mnohaletém
bezdůvodném pobytu ve vězení pomátla.
Jean-Claude Carriere spolu s Formanem sepsal scénář, v němž se
snaží relativizovat tradiční výklad protinapoleonského odboje.
Upozorňuje, že inkviziční zvůle byla bezmezná (půvabná Inés,
která stála Goyovi modelem, se ocitla za mřížemi vystavena
krutému mučení jen proto, že se ocitla v podezření, že tajně
vyznává židovské náboženství, neboť nejedla vepřové), avšak
neméně krutá byla francouzská nadvláda. Španělské obyvatelstvo
se s ní nikdy nesmířilo, třebaže zrušila inkvizici a
propustila její vězně. Jestliže Goya i Inés (a později i její
dcera Alicia živící se prostitucí – obě postavy si zahrála
Natalie Portmanová) vystupují jako bytosti smýkané neurvalou
dobou, mladý inkvizitor Lorenzo (Javier Bardem) naopak toto
dění ovlivňuje či přímo určuje, ačkoli i on se posléze stává
jeho obětí.
Goyovy přízraky obnažují složité postavení člověka, má-li
volit mezi dvěma obludnými zly. Inkvizici, o níž se opírá
starý režim, provází iracionální podezíravost, naproti tomu z
Francie vyvezená „osvobozující“ okupace se vyznačuje masovým
terorem, který zcela pošlapává původní revoluční ideály. Zbývá
doplnit, že drásavě ryčnou i tklivě mazlivou hudbu složil Čech
Dan Bauer, známější pod bizarním jménem Varhan Orchestrovič
Bauer.
Goyovy přízraky spatříme v televizní premiéře na ČT1 v sobotu
5. září ve 21.20.
Jan Jaroš, filmový publicista |
