|
|
 Petr
Koudelka, spisovatel a publicista
Neandertálec by nám záviděl
Jsem rád, že věda udělala konečně tečku za problémem
s neandertálci. Dlouho se rozvažovalo, jak jsme s nimi
spřízněni, zda vůbec, a teď je už jasno: pocházíme ze
společného předka, který žil v Africe před půl milionem let.
Pak jsme se rozdělili: jedna větev těžce přežívala na severu
v nelidských podmínkách – neandertálci; naše větev na jihu se
měla o něco lépe – Homo sapiens. Před čtyřiceti tisíci lety
jsme se zase sešli, ale jen na chvíli, na dvacet tisíc let.
Poté neandertálci definitivně vyhynuli kvůli nízké populaci.
Dvě větve, dvě strategie, možná dva různé přístupy k životu.
My jsme to sice přežili a oni ne, ale jak to teď s námi
vypadá? Nebyli by neandertálci chytřejší? My jsme se nazvali
Homo sapiens, člověk moudrý, ale jen proto, že tu není nikdo,
kdo by proti tomu protestoval.
Je mnoho věcí, u kterých si kladu otázku: neuměli by to
neandertálci vyřešit líp? Jsme až příliš dokonalí, zvyklí na
pohodlí, přejemnělé chování nám často nedovoluje podívat se na
věci obyčejným zrakem. Zaskočí nás už i lokální změny počasí,
deště a bouře. Není prý proti nim obrany. Jak přijde prudký
přívalový déšť, je naše vesnice ztracená. Viděl jsem
v televizi, že teď na kopcích a u potoků budou instalovány
přístroje, které zaznamenají déšť a mobilním signálem to budou
hlásit starostovi. Já myslím, že neandertálci by prostě
vylezli na kopec a podívali by se, jak je. Také by si
pamatovali od starších neandertálců, jak se to dělalo před
padesáti a sto lety. Nedopustili by zničení krajiny ani
vybetonování potoků. Jsme zhýčkaní technikou a nedokážeme se
bez ní obejít. Ve městech jezdí supertramvaje
s vypolstrovanými sedadly a na zastávkách teď budou
instalovány displeje, které budou ukazovat, za jak dlouho
která tramvaj přijede. V každém autobusu jsou hlásiče,
světelné hodiny, čtecí tabule s automatickým oznamováním
stanic, otvírače a zavírače. Jsme obklopeni přístroji za
miliardy. Jenže jízdné už bude brzy tak vysoké, že si to bude
moci málokdo dovolit. Levnější jsou auta, která zaplavují
ulice a která nás postupně zabíjejí. Myslím, že neandertálci
by to nenechali dojít tak daleko.
Naše společenské zřízení je k smíchu. Jeho hlavním sloganem je
svoboda pro všechny. Tuto svobodu však neumí nikdo ochránit.
Když zloději posílají své děti krást, když se výrostci
dopouštějí násilí, je to přikryté faktem, že podle českého
práva se nesmějí děti trestat. Píše se o tom v příručkách pro
turisty, kteří k nám přijíždějí. Místo toho, aby se změnily
poměry, opakují média a mluvčí policie či justice tyto
hlouposti pořád dokola: dětem nic nehrozí. To proto, aby se
přidali další malí zločinci a rodiče vyvázli bez trestu. Ani
sebehloupější neandertálec by si tak nepočínal. „Cožpak nemáte
zdravý rozum?“ zeptal by se.
Svoboda může být jen tam, kde je zároveň kultura,
civilizovanost, morálka a etické normy. Svoboda není v tom, že
stát nechá banky a lichváře olupovat lidi a exekutory
zabavovat majetek. V novinách byl titulek: Už milion exekucí!
Kdo má v tomto státě odpovědnost? U svobodného občana ji nelze
automaticky předpokládat. Nikdo ho k ní nevychoval. Příklady,
které vidí kolem sebe u zkorumpovaných politiků a lehce
bohatnoucích elit, mu žádnou odpovědnost neukazují.
Dvacet let po převratu, který nám dal svobodu, začínáme
přemýšlet, co to vlastně svoboda je. V ekonomice to bylo jasné
od začátku. Heslo bylo dáno: Dělej, co umíš! Později se
změnilo na: Dělej si, co chceš! A stále v rámci systému, kde
svoboda byla víc než zákon. Celosvětově zavedla tato svoboda
bez hranic celý systém globální ekonomiky do krize. Ještě teď
se její strůjci chovají, jako by se nic nestalo.
Každý neandertálec by viděl, že už v základech takového
hospodářství něco nehraje. Největší zisky mají distributoři.
Ti, kteří se zmocnili hodnot, jež vyrobil a vytvořil někdo
jiný. Obchodní řetězce prodávají práci rolníků, chovatelů
dobytka, pekařů, pěstitelů ovoce a zeleniny a dávají jim za ni
pakatel. Další skupina predátorů v peněžních a jiných ústavech
se zmocní našich peněz a spekuluje s nimi. Státní mocí se
zaštiťující predátoři se přiživují na našich daních, přidělují
svým kamarádům výnosné zakázky, nebo si je dokonce bezostyšně
rovnou strkají do kapes. Stejně jako to dělají zastupitelé,
které jsme svobodně zvolili a už je neumíme svobodně odvolat.
Statisícové „příplatky“ poslanců a senátorů nepodléhají ani
zdanění.
Jak Homo sapiens, člověk moudrý, zhloupl, ztrácí postupně
schopnost žít v přirozeném světě. Stále víc dává přednost
světu umělému, kde se mu také líp předstírá, že je svobodný.
Svoboda, kterou má, je jen iluze a predátoři, kteří kolem něho
krouží, vynakládají stále víc peněz a námahy na to, aby ho v
této iluzi utvrdili. Levné barevné cetky, ohňostroje komerce,
zboží všeho druhu, hry, módní výstřelky, letecké výlety do
betonových turistických „destinací“ po celém světě, reje
celebrit, bulvární čtení, kukátka do ložnic – to vše a mnoho
dalšího představuje dnes obzor člověka moudrého.
Neandertálec by mu záviděl. Ale jen hloupý neandertálec. |
