|
|
 Od
zrnění ke kostičkám
Trochu ironickým titulkem připomínáme, že se blíží vypínání
analogového signálu v hlavním městě. Co si musíte koupit, aby
vám televize hrála digitálně? Jak můžete poslouchat digitálně
rádio? A jaké povinnosti má majitel domu, ve kterém jsou byty
připojené na společnou televizní anténu? Nastal čas na
zopakování základních informací a přidání několika nových pro
poučenější čtenáře.
Žižkovský televizní vysílač přestane šířit analogové programy
ČT1, Nova a Prima v noci z 30. dubna na 1. května. Místo nich
„Biľakova jehla“ pustí do světa digitální signál programů ČT1,
ČT2, ČT24, ČT4 Sport, Nova, Nova Cinema, Prima, Prima Cool a
TV Barrandov. K těmto sedmi programům obyvatelé Prahy a okolí
naladí ještě zpravodajský program Z1, hudební stanici Óčko,
televizi o životním stylu Public TV a rodinné náboženské
vysílání TV Noe. A protože jsme v Týdeníku Rozhlas, nesmíme
zapomenout ani na fakt, že „hostem“ v digitální televizní síti
je také sedm rozhlasových programů – Radiožurnál, Praha,
Vltava, Leonardo, Rádio Česko, Radio Wave a D-Dur. Sečteno a
podtrženo, přijdete sice o čtyři analogové programy, ale
náhradou dostanete 13 digitálních a k nim 7 rádií!
Štěstí přeje připraveným
Ačkoliv až do října bude Prahu pokrývat ještě analogový signál
z vysílače Cukrák, nemá smysl čekat a jenom na několik měsíců
otočit anténu. Nejméně komplikací mají s přechodem na
digitální signál ti diváci, kteří mají televizor zapojený
jednoduše, tedy nemají videorekordér ani DVD přehrávač. Takoví
diváci totiž jenom zajdou do obchodu a mezi anténu a televizor
zapojí set-top-box. Majitelé novějších přijímačů, které na
sobě (případně v návodu) mají nálepku DVB-T, dokonce ani
set-top-box kupovat nemusí, 1. května na nich jen spustí
ladění (viz rámeček Rychlý digitální přehled).
Pokud máte doma ještě video, ale už delší dobu se na něj jenom
práší a kazety si nepouštíte, zvažte možnost, že byste si
koupili set-top-box s pevným diskem. Ten sice neumožňuje
přehrávat ani kazety, ani DVD, ale nahrávání televizních
pořadů je na něm velice jednoduché. Prodává se několik variant
– pokud si nahráváte seriály a pořady jen občas, stačí vám
přijímač s nejmenší kapacitou disku.
Jestli ale máte na VHS kazetách milované záběry z dovolené a
na DVD své oblíbené filmové hity, nezbývá, než sáhnout po
komplikovanějším řešení. Pokud opravdu budete kazety a DVD
jenom přehrávat, stačí základní set-top-box, který propojíte
s videorekordérem a DVD přehrávačem (návod vyšel včetně
obrázkového postupu v Týdeníku Rozhlas před několika týdny).
Když ale chcete i nahrávat, a to jiný pořad, než který
sledujete, výslovně požádejte prodavače o dvoutunerový
set-top-box. Ten potřebujete také v případě, že máte doma víc
televizorů a nechcete ke každému z nich kupovat extra
set-top-box.
Když se Voldánová rozpadá
Jedním z průvodních jevů digitálního signálu, na který si
diváci nejvíc stěžují, je kostičkování obrazu. Vypadá to tak,
že obraz „zamrzne“, rozsype se a po sekundě až několika
sekundách se znovu vzpamatuje. U zvukové stopy se tato vada
obdobně projevuje „koktáním“. Protivné je to nejen u relativně
statických záběrů, jako jsou třeba moderátoři zpravodajství,
ale také u rychlých pohybů kamery například při fotbalovém
utkání.
Příčina kostičkování se stanovuje obtížně a téměř vždy
vyžaduje kontrolu na místě. Ale nejčastěji ho má na svědomí
vadná anténa, zesilovač nebo laciný set-top-box. Problémy
s naladěním digitálního vysílání totiž nemusí způsobovat jenom
slabý signál, jak by se dalo očekávat, ale také signál příliš
silný. Pokud bydlíte na dohled od vysílače a máte anténu se
zesilovačem, dá se předpokládat, že budete mít s laděním
problém. O vhodnějším řešení se poraďte v elektroprodejně.
A proč vlastně obraz kostičkuje? Digitální signál jsou,
jednoduše řečeno, počítačová data. Buď jsou, nebo nejsou.
Zatímco u analogového signálu se rušení projevuje zrněním,
„duchy“ a podobnými vadami obrazu, digitální obraz kostičkuje,
anebo vypadne úplně.
Rozdílný počet programů
Několik měsíců ostrého provozu digitálních sítí na
definitivních kmitočtech ukázalo, že v některých městech a
obcích, kde by teoreticky měl být signál všech digitálních
programů, jde bez problému naladit třeba jenom jedna síť.
Pokud takovou situaci zjistíte i v Praze, můžete se obrátit na
Český telekomunikační úřad, který na místo vyšle měřící vůz.
Podobné kontroly ukázaly, že problém většinou bývá v kombinaci
mizerné antény a laciného set-top-boxu, v několika případech
se ale příčinu nepodařilo spolehlivě určit.
Lidé se také často ptají, co mají dělat, když v jejich městě
už vysílá digitální síť České televize a Českého rozhlasu, ale
komerční stanice si zatím dávají na čas. Když zapojíte
set-top-box správně podle návodu, můžete pak na televizoru
přepínat mezi digitálními a analogovými programy. Takové
řešení vám vydrží až do chvíle, než vaši oblast pokryje i
signál soukromých televizí. Jakmile se tak stane, stačí na
set-top-boxu jenom znovu pustit automatické ladění.
Jak přepnout na rádio
Set-top-box má, jak jsem nastínil v úvodu, jednu výhodu. Kromě
televizních programů přes něj můžete poslouchat i rozhlasové
stanice. Buď na ně můžete přepnout při zapnutém televizoru, a
to tak, že na dálkovém ovladači set-top-boxu stisknete
tlačítko „TV/Radio“, anebo je můžete poslouchat i s vypnutou
televizí. Protože ale set-top-box sám o sobě nemá
reproduktory, musíte k němu nejprve připojit něco, přes co
rádia uslyšíte, když bude televizor vypnutý. Obvykle to bývá
hi-fi souprava, ale v elektroprodejně vám poradí i jednodušší
a levnější zařízení.
Jinou cestou pro poslouchání digitálních rádií je pořízení
malého kapesního přijímače, který žádný set-top-box
nepotřebuje. I o takových zařízeních už jsme v Týdeníku
Rozhlas psali. Vejdou se zhruba do dlaně a mají displej, na
kterém můžete sledovat také televizní programy. Obdobně jsou
na trhu také dva typy mobilních telefonů, na kterých se dá
digitální televizní vysílání sledovat, a samozřejmě se na nich
dá přepnout také na rozhlasové stanice.
A proč vlastně rozhlas vysílá své programy v televizní síti?
Protože digitální rozhlasová síť, která se zkráceně označuje
jako DAB, u nás ještě nevysílá a na trhu tím pádem nejsou ani
rozhlasové přijímače, které by ji podporovaly. Zatím probíhají
časově omezené experimenty, pokrývající vždy jen nějaké
vybrané město, většinou Prahu, Příbram nebo Brno.
Společné televizní neštěstí
„Na střechách českých domů máme haraburdí a vlaštovčí hnízda,“
utrousil jednou před novináři nejmenovaný státní úředník, když
popisoval, v jakém stavu jsou panelákové společné televizní
antény. Popis je to dost trefný, protože STA jsou často ze
sedmdesátých let a od té doby na ně nikdo nesáhl. Majitelé
domů měli obvykle jiné starosti, než kontrolovat společné
televizní antény, natož je předělávat na digitální signál.
Majitel domu vám musí umožnit, abyste nějakým způsobem mohli
přijímat televizní programy. Zákon úmyslně neurčuje, jestli to
má být ze vzduchu přes anténu, nebo třeba prostřednictvím
kabelové televize. Vztah mezi nájemníkem a majitelem domu se
řídí nájemní smlouvou, zákon v tomto směru neklade na majitele
domu žádné konkrétní povinnosti, ani nestanovuje žádné pokuty.
Pokud tedy město rozhodne, že společnou televizní anténu ve
vašem domě prodá kabelové televizní společnosti, a zároveň
zakáže třeba umisťování parabol na balkón, nemáte bohužel
mnoho možností, jak se tomuto jednání bránit.
O způsobu úpravy společné antény se musíte ve spolupráci
s majitelem domu a majiteli bytů dohodnout co nejdříve,
anténářské firmy mají plné ruce práce. Variant je několik,
všechny je najdete na oficiálním informačním webu
www.digitalne.tv. Nezapomeňte na to, aby vám do společné
antény svedli signál všech volně šířených programů ze všech
tří digitálních sítí.
Kdo to ví, odpoví
Pokud máte pocit, že s digitálním vysíláním není něco
v pořádku, můžete se obrátit na několik institucí, které by
měly najít řešení. Kromě už zmíněného Českého
telekomunikačního úřadu, který na místě měří signál všech
digitálních sítí, se můžete obrátit na České radiokomunikace.
Ty fyzicky provozují vysílače, z nichž je signál šířen. Radu
získáte rovněž na oficiální informační lince 800 90 60 30. Je
v provozu v pracovní dny mezi 8:00 a 19:00 hod.
Hendikepovaní diváci se mohou obrátit na Národní radu osob se
zdravotním postižením (NRZP). Speciálně pro tyto skupiny
obyvatel se uskuteční několik setkání, a to 16. a 28. dubna
vždy od 13.00 v SETRANS – Integračním centru na pražském
Chodově (ulice Filipova 2031/1), v plánu jsou rovněž
informační materiály pro slabozraké.
Závěrem připomínám, že všechny výše uvedené informace platí
pro diváky, kteří přijímají televizní vysílání přes anténu, ať
už vlastní, nebo společnou. Takových je totiž většina.
Zákazníci kabelových televizí, majitelé satelitních kompletů
apod. mohou zůstat klidní. Aktuální kroky se jich netýkají,
digitalizace kabelových televizí je trochu jiná záležitost,
ačkoliv probíhá prakticky souběžně.
Filip Rožánek, vedoucí internetové redakce ČRo Online |
