|
|
Po stopách podnikatelských rodin
Hledání potlačených vzpomínek – i tak by se dal nazvat
pravidelný cyklus, který každou sobotu vysílá Český rozhlas
Olomouc pod názvem Vzestupy a pády slavných podnikatelských
rodin. Redaktoři Jaromír Pavlík a Miroslav Kobza pátrají po
osudech úspěšných kapitánů průmyslu minulého a předminulého
století z celého Olomouckého kraje i z přilehlého okolí.
Popud ke zpracování těchto osudů vzešel od
historika Univerzity Palackého v Olomouci Michaela Viktoříka.
Vyhledat podklady však bylo komplikované. Zejména ve druhé
polovině 20. století nebylo zvykem poukazovat na „buržoazní
minulost“, a tak vědecké práce na podobné téma příliš často
nevznikaly. Mnohé podnikové archivy dodnes najdeme jen ve
firmách, kam není jednoduché se dostat, a část materiálů vzala
za své v období druhé světové války nebo po znárodnění.
Neuvěřitelné osudy
Hned po odvysílání prvních dílů se ozvali posluchači, kteří
nabízeli své vzpomínky, archivní materiály i osobní zkušenosti
s mnohými bývalými „kapitány průmyslu“. A tak se v redakci
začaly vršit fotografie, deníky i tipy na další natáčení.
Rozvinula se spolupráce s týmem renomovaných historiků, ale
také s písmáky, kteří autory provázeli po osudech rodin a sami
pak čerpali z ohlasů došlých do rozhlasové redakce.
 Podařilo
se zdokumentovat mnohdy neuvěřitelné osudy lidí, kteří se
v mnoha případech zasloužili nejen o rozvoj svého podniku, ale
celých měst a regionů. Patřili mezi ně šlechtici, měšťané, ale
i synové a dcery venkovských rolníků, kteří se vypracovali
neuvěřitelnou pílí až na špičku společenského žebříčku.
Příkladem může být rodina bratří Kleinů z Loučné nad Desnou.
Ještě na počátku 19. století otec těchto významných duchů
průmyslové revoluce střední Evropy horko těžko udržel při
životě skrovné hospodářství pod jesenickými horami. Když Franz
Klein odešel v patnácti letech do učení na zahradníka, málokdo
by věřil, že za pouhých dvacet let se stane společnost, kterou
založí se svými bratry, jednou z největších stavebních firem
v Evropě. Samostatnou kapitolu tvoří židovští podnikatelé,
jejichž obchodní talent a četné kontakty po celém světě
pomohly rozvinout náš exportní průmysl.
Poodhalené soukromí
Pozoruhodné je také nahlédnutí do lidských osudů těchto rodin,
v nichž se obchodní vztahy často utužovaly sňatkovou
politikou. V bruntálském muzeu se podařilo najít mapu
provázanosti jednotlivých rodin na konci 19. století, z níž
vyplývá, že obchod byl mnohdy přednější než láska.
Půvabné na této práci je setkávání se s pamětníky. To se
podařilo v případě rodiny progresivního podnikatele Karla
Plháka z Háje u Třeštiny, který zde ve dvacátých letech 20.
století nechal vybudovat unikátní elektrárnu, dnes národní
kulturní památku. Paní Soňa Jelínková, která u rodiny Plháků
dlouho pracovala, zavzpomínala na to, jaké společenské
kontakty manželé Ellen a Karel Plhákovi udržovali, čím se
bavili doma, ale i jaký měli vztah ke svým podřízeným. Deník
Ellen Plhákové navíc prozradil i její pocity z doby, kdy
dožívala všemi opuštěná v malém panelákovém bytě.
Zajímavý byl rozhovor s Peterem Briessem, přímým potomkem
významného sladovníka Ignaze Briesse jr., jemuž se zavčas
podařilo uprchnout do Anglie. Na rodinu Winterovu v jiném díle
cyklu pro změnu vzpomínala dcera bývalé kuchařky a správce
jejich podniku.
Tragické konce
Okamžiky, kdy zaměstnavatelé desetitisíců lidí museli, mnohdy
za tragických okolností, opustit své domy i firmy, patří
k nejbizarnějším úsekům dějin. Tragédie židovských rodin,
které mnohdy celé zmizely v nacistických koncentrácích,
příběhy českých rodů, jimž byl za okupace násilně zabaven
majetek, ale i osud rodin německých, po válce mnohdy
bojujících o holé přežití – to jsou příběhy, jež by slušely i
hollywoodské produkci.
Následoval Únor 1948 a padesátá léta, kdy už tak zdecimovaný
podnikatelský stav přišel i o poslední zbytky svých majetků.
Mnozí skončili v kriminálech, jiní, zcela bez prostředků,
dožívali na okraji společnosti.
Potomci se ozývají
Přesto se během přípravy jednotlivých pořadů objevují i světlé
okamžiky. To ve chvílích, kdy se potomci rodin sami přihlásí a
doplní odvysílané osudy o své vzpomínky. Kupodivu nejsou to
jen lidé žijící u nás, ale například i v Londýně, Austrálii a
jinde ve světě.
Samotné natáčení se často mění v dobrodružné výlety. Probíhá
přímo na místech mnohdy již neexistujících podniků, které
představují kus nedoceňované historie. Průmyslové památky
patří bezesporu k nejohroženějším u nás. Stává se, že stavby
spjaté s hrdiny pořadů nedlouho po samotném natáčení mizí
navždy pod radlicemi buldozerů.
V jednom se historikové i autoři pořadu shodují. Tento segment
dějin není stále dokonale probádaný, přestože měl velký vliv
na formování krajiny i celé společnosti. Důsledky některých
rozhodnutí dávných průmyslových magnátů se odrážejí i v našem
současném životě.
„V natáčení budeme pokračovat i příští rok. Motivují nás
ohlasy, které navíc pomáhají historikům doplňovat chybějící
střípky mozaiky těchto spletitých osudů,“ slibují oba autoři.
Petra Ševců, redaktorka ČRo Olomouc |
