Střídání na Blízkém východě
Český rozhlas vyšle nového zpravodaje na Blízký východ.
Střídání se uskuteční v lednu a Jaromíra Janeva, který se z
této oblastí hlásí od roku 2000, nahradí reportér Radiožurnálu
Břetislav Tureček (1970). Blízkovýchodní tématice se tento
zkušený novinář věnuje dlouhodobě, letos vydal knihu Světla a
stíny islámu čerpající z jeho četných reportážních cest.
 Kde
přesně na Blízkém východě budete působit?
Nejdůležitějším problémem Blízkého východu je bezesporu
izraelsko-palestinský konflikt. To je hlavní důvod, proč budu
působit přímo ve východním Jeruzalémě – tedy v místě, na které
si činí nárok Palestinci i Izrael. Samozřejmě ale budu vyrážet
i do okolních arabských států a Íránu a určitě bych nechtěl
ztratit kontakt ani s Afghánistánem a Pákistánem, kde se také
čeká důležitý vývoj a kde se já osobně rovněž cítím velmi
dobře.
Co je klíčem k tomu, aby novinář v této oblasti uspěl?
Blízký východ vyžaduje neustálé studium, konfrontaci
včerejších představ s dnešní realitou. Neznám jiný region, kde
by byl vývoj tak překotný, takže včerejší znalec může být
zítra za hlupáka. Zároveň v muslimském světě platí staleté
konstanty společenského chování, a cizinec může pohořet i ve
chvíli, kdy tyto velmi složité vztahy nerespektuje.
Jaké největší mýty podle vás ve vnímání této oblasti
přetrvávají?
Především často přeceňujeme roli islámu. Přitom například
většina diktatur utlačujících obyvatele a podporujících i
terorismus nebyla v uplynulých desetiletích postavena na
islámu – jakékoli náznaky náboženského uvědomění tyto vlády
naopak brutálně potíraly. Pak jsou tu regiony jako
afghánsko-pákistánské pomezí, kde je i ten nejkonzervativnější
islám pokrokovým myšlením ve srovnání s pradávnými kmenovými
tradicemi. A pokud jde třeba o ženy, je správné zabývat se
příkořími, kterým jsou leckde vystaveny ve jménu islámu. Bylo
by ale iluzí myslet si, že například hinduistky v Indii nebo
židovky v ultraortodoxních komunitách v Izraeli jsou na tom
lépe.
Kde bychom měli hledat kořeny islámského radikalismu?
Před třiceti lety většina blízkovýchodních povstalců a
teroristů přísahala na Marxe a nebylo náhodou, že klíčovou
finanční a diplomatickou podporu dostávala jejich hnutí od
komunistického bloku. Ten je dnes ale minulostí – přišli proto
noví „sponzoři“ z nových zemí a teroristé přísahají na korán.
I z tohoto důvodu je dnes islám nejpůsobivější motivací ať už
k boji o moc, proti okupaci, sociálním problémům, vlivu Západu
nebo diktátorům.
Může být Blízký východ vhodným turistickým cílem?
Pokud slyšíme ve zprávách například o Íránu nebo o Izraeli,
bývají to většinou informace, které k turistice příliš
neinspirují. Do obou států se přitom dá vyrazit na úžasnou
rodinnou dovolenou. Když se pak člověk vrátí, nejsilnějším
pocitem bývá ohromení nad propastí mezi příjemnou skutečností
a ponurým obrazem prezentovaným médii. To vlastně platí o
celém muslimském světě s výjimkou těch nejkrizovějších
válečných zón. Často ale samozřejmě člověk musí počítat, že
jeho životní úroveň coby turisty se nebude příliš lišit od
místních obyvatel.
Budou Vánoce – jak tyto svátky prožívají křesťané na Blízkém
východě?
Tím, že jsou v menšině, není kouzlu i nákupní horečce Vánoc
podřízena celá společnost a křesťanské svátky mají asi trochu
komornější ráz než u nás. Na druhou stranu iracionální
globalizace je asi nezadržitelná. I v šíitském muslimském
Íránu tak můžete najít obchody nabízející haldy figurek Santa
Clause. Samozřejmě vyrobených v Číně.
René Kočík
Foto archiv Břetislava Turečka |
