Číslo 51 / 2007.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor s divadelním a operním režisérem.
Davidem Radokem.


 


 

 

 

 

 


 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

Literární vysílání Vltavy odstartuje na Štěpána povídka Jana BalabánaVánoce starých mládenců a velbloudů

Hned několik zajímavých premiér připravila pro vánoční vysílání stanice Vltava její literární redakce. Na své si nepochybně přijdou milovníci poezie i prózy. Vyžaduje to jediné: zvolnit tempo předvánočního shonu a naladit si svátečně vyšňořenou Vltavu. Ale pojďme pěkně chronologicky.

Hvězda v temné noci

Básnickou tvorbu polského teologa, esejisty a vysokoškolského pedagoga Jana Sochońě přiblíží v sobotu 22. prosince ve 22.45 hodin pořad Jan Sochoń: Srdce chvátá jinou cestou.

O den později, v neděli 23. prosince od 9.30 hodin Vltava vysílá pořad Edita Steinová: Září v temné noci. „Takové vánoční štěstí už prožil asi každý z nás. Ale ještě nedošlo ke spojení nebe a země. Betlémská hvězda září v temné noci, stále,“ píše německá filozofka a karmelitánská řeholnice židovského původu Edita Steinová (1891–1942), Husserlova žačka, která byla umučena v osvětimské plynové komoře. Její vánoční meditace, reflexe a mystické básně pro rozhlas připravila Jana Doležalová.

Na Štědrý den v 9 hodin je připravena povídka Daniely Fischerové Vánoční akce.   Vltavští posluchači Fischerovou znají také jako autorku rozhlasových her. Vánoční akce nabízí příběh, který se jednomu starému mládenci nemohl přihodit nikdy jindy než o svátcích klidu a míru na zemi.

Polední Sváteční verše nabídnou od 24. do 26. prosince básně Josepha von Eichendorffa, Jana Zahradníčka a Františka Lazeckého.

Ve štědrovečerním čase (od 17.15) si pak poslechneme básnickou skladbu Klementa Bochořáka Betlém. Klement Bochořák (1910–1981) patří k autorům výrazně spirituálního ladění. Ve svých počátcích byl ovlivněn Halasem, později spěl k básnické oproštěnosti a k dětsky čisté optice. Po roce 1948 nemohl z ideových důvodů publikovat svou poezii, a proto se soustředil především na literaturu pro děti a mládež. Básnické vyprávění Betlém navazuje na tradice moravských a horáckých lidových pohádek, v nichž je realita dějů podrobena pevným zákonům duchovního řádu. Účinkují členové Dismanova rozhlasového dětského souboru.

Realita i snění

Na Boží hod vánoční 25. prosince Vltava vysílá již od 7.35 hodin první pořad z textů Rainera Marii Rilkeho (v překladu Sergeje Machonina) z knihy Příběhy o milém Pánubohu (1900). První dva nesou názvy Žebrák a pyšná slečna a Jak přišel náprstek... Další dva příběhy – O jednom, co naslouchá kamenům a Scéna z ghetta v Benátkách – zazní v tomtéž čase 26. prosince, tedy na Štěpána. Putování, hledání Boha, lásky a smrti provázelo Rilkeho celou jeho tvorbou, a jsou to i témata jeho Příběhů o milém Pánubohu, které patří k autorovým ranějším pracím. Příběhy mají autobiografické rysy a umožňují i krátké vhledy do básníkova dětství.

Odpolední čas v 16.30 hodin na Boží hod vánoční bude patřit Vánočním příběhům Marie Noelové (1883–1967). Tato francouzská básnířka a prozaička se začala zabývat literaturou pod vlivem otce. Dívka s křehkým zdravím se stala vynikající klavíristkou se smyslem pro rytmus, což se odrazilo i v její poezii. U zdroje její tvorby stál bolestný citový život spolu s úzkostnými stavy z dětství. Debutovala roku 1920 básnickou sbírkou Písně a hodinky, již vysoce hodnotila kritika. Texty ze souboru Vánoce starého velblouda a další povídky, z něhož jsme pro vysílání vybrali tři vyprávění, spojuje čistota a prostota stylu, propojení reality a snění, vážnost, moudrost i veselí.

Poezii je na první svátek vánoční vyhrazen i večerní čas od 21.30 hodin, kdy začíná pořad s názvem O dobré naději našeho praděda Matyáše. Autorem stejnojmenné pozoruhodné a takřka neznámé básnické skladby je písecký knihovník a hudebník Milan Vokroj (1925–2000). Báseň je jakýmsi sestupováním po spirále času k příběhům dávných předků. Autor skladbu formálně zkomponoval jako pozdně barokní fugu.

Naděje na Mléčné dráze

Na Štěpána 26. prosince zahajuje literární vysílání v 9 hodin povídkou Jana Balabána Mléčná dráha. Ostravský prozaik má mezi současnými autory výrazné postavení, vyniká především v žánru povídky. Balabán často přivádí své hrdiny do mezních životních situací. Své postavy sleduje zblízka a i pro čtenáře jsou velmi reálné. Jejich osudy (často temné) však nekončí ve tmě, na konci se vždy objeví záblesk naděje.

Svatoštěpánské odpoledne bude od 16 hodin opět patřit francouzské próze. Pořad Vskutku veselé Vánoce Alphonse Allaise přinese příběhy sice vánoční, leč absurdně laděné. Prozaik, žurnalista a pařížský bohém Alphons Allais (1854–1905), který o svém původu sarkasticky prohlásil, že „po matce je Normanďan, a po jednom z otcových přátel Bretonec“, byl nesmírně plodný autor: za třicet let napsal přes   tisíc tři sta absurdních povídek a skečů. Výběr z Allaisových vánočních povídek přinese pestrou mozaiku z díla ojedinělého tvůrce.

Posledním vánočním literárním pořadem bude 26. prosince v 17.30 hodin dosud nepublikovaná povídka básníka Emila Juliše (1920–2006) Vánoční blahopřání. Příběh zpočátku připomíná Pošťáckou pohádku, v níž listonoš zažije neuvěřitelné věci při svém úsilí doručit dopis bez adresy. Julišovo vánoční blahopřání od přítele se zadrhne ve schránce, kterou ze záhadného důvodu přestanou vybírat, a putuje několik měsíců, provázeno bouřlivými, vpravdě mytologickými ději. Humornost povídky tkví v hloubce existenciálního vědomí, v hledání božské podstaty stvoření: v tom prozrazuje velkého experimentátora mezi českými básníky.

Petr Turek, redaktor ČRo 3 – Vltava

Foto Tomáš Hájek


  Rozhovor s Davidem Radokem            Hudební glosář Milana Šefla           Vánoce starých mládenců a velbloudů