Číslo 50 / 2007.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor se spisovatelem.
Michalem Vieweghem.


 

 

 

 

 

 

 


 

 

Jan Halas, publicista

Celebrity a „celebrity“

Žijeme v době naprostého zmatení pojmů. Hovoříme o sportovcích, umělcích, politicích nebo podnikatelích a máme přitom na mysli bezuzdné neonumismatiky (česky sběratele platných měn). Všiml jsem si, že jsme celou tuto sebranku v poslední době začali souhrnně nazývat „celebrity“.

Začal jsem si toho všímat ve chvíli, kdy jsem se jako čerstvý důchodce přestěhoval na venkov, zařizoval jsem si telefon a navštívila mne sličná děva od jisté firmy. Všechno mi perfektně zařídila a její poslední otázka zněla: „Znáte v Praze osobně nějaké celebrity?“ Otázka mne poněkud zarazila, ale skromně jsem řekl, že jistě, že to vyplývá z mého celoživotního povolání a rodinného zázemí a začal jsem namátkou jmenovat pár jmen spisovatelů, hudebních skladatelů, vědců, jednoduše nesporných celebrit v jejich oborech.

V očích dívky jsem se setkal s hlubokým zklamáním, zřetelně jí ta jména nic neříkala, nějak jsme si nerozuměli. Teprve později, poté, co jsem v televizi zaslechl slovo „celebrita“ v úplně jiných souvislostech, jsem si uvědomil, koho měla na mysli. Ani ve zlém snu mne totiž nenapadlo, že současná celebrita připustí, aby jí kameraman lezl do postele, že se jako celebrita cítí sličná dívka jen proto, že má půvabná fotogenická ňadra nebo zpěvák, který ze sebe prostřednictvím nahrávací techniky dostane celou jednu oktávu.

Hned vysvětlím, proč se této zmatečné terminologii věnuji v rubrice, věnované rozhlasovým problémům. To setkání s agentkou telefonní služby mi totiž ujasnilo, jak bych měl reagovat na slova, která jsem velmi často slýchával od posluchačů v době, kdy jsem byl zaměstnancem Českého rozhlasu 3 – Vltava. Nesčetněkrát bylo řečeno: „Děkujeme za Vltavu, je to snad jediný stabilní ostrov kultury v současných sdělovacích prostředcích. Alespoň v těchto rozměrech.“ Odpovídal jsem v tom smyslu, že nás ta slova těší, že se snažíme. Nenapadlo mne,  že je to pravděpodobně také tím, že na vltavské vlny zásadně nevpouštíme současné „celebrity“. K tomuto bych ještě dodal, že to je, a měla by být snaha celého veřejnoprávního rozhlasu, všech jeho stanic.

Nejvíce tímto zmatením pojmů trpí oblast populární hudby, oblast jistě velice důležitá, ve které se však, bohužel, často mísí vysoká kvalita s tím nejhorším celebritním neřádem. O tom, co se bude vysílat, rozhodují i v době automatů redaktoři. Je to tedy více otázka cti než vkusu. Redaktor, který nerozpozná kvalitu, není dostatečně kvalifikován a měl by se živit něčím jiným, méně nebezpečným. V tomto případě  by bylo farizejstvím, dávat Vltavu za příklad, protože tato stanice se populární hudbou zabývá jen okrajově. Nebezpečí v tomto směru však nečíhá jen v oblasti hudební – i literatura a kulturní publicistika má svá patra a suterény. Celebritní červotoč je všudypřítomný a tak i oblast takzvané vážné hudby na něj musí dávat pozor. Jde to jednoduše – stačí zachovávat význam slov.


  Rozhovor s Michalem Vieweghem                  Televizní glosář Jana Svačiny                  Hollar po čtyřech stoletích