Číslo 50 / 2007.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor se spisovatelem.
Michalem Vieweghem.


 

 

 

 

 


 

 

 


 

 

Peter Sellers žil jen ve svých postavách

Anglický komik Peter Sellers (1925–1980) se proslavil zejména smolařským komisařem Clouseauem, jehož ztřeštěné příhody známe i z mnoha televizních uvedení. Nezničitelný nešika, unikající veškerým nástrahám a stále více si libující v nejbizarnějších převlecích, mu zajistil celosvětovou oblibu. Sellersův životní ani umělecký úděl však nebyl přímočarý, potvrzuje známý postřeh, že komikovo soukromí málokdy bývá veselé.

Filmovou verzi Sellersových osudů natočil režisér Stephen Hopkins, řemeslník, který je doposud spojován s druhořadými thrillery. V pestrém reji různorodých postupů chtěl postihnout Sellersovu rozháranost a vztekavost, vliv dominantní matky i šarlatánského věštce, touhu prosadit se, střídání životních partnerek či ještě spíše trofejní dobývání žen. Chtěl v něm odhalit velké dítě, které nikdy nedospělo, důvěřivého, sebestředného a nepochybně i sobeckého fanfaróna.

Sellers bohužel rozmělnil svůj talent v mnoha bezduchých fraškách. Dokumentuje to i film, v němž slavného komika ztvárnil Geoffrey RushFilm Život a smrt Petera Sellerse (v pondělí 10. prosince film uvede ČT 1) pracuje s nápodobou amatérských záběrů z rodinného alba, nejprve černobílých, pak i barevných, nechybějí ani ukázky ze Sellersových filmů a z jejich natáčení. A v metaforickém zpodobnění prvního infarktového ataku, kdy Sellerse obklopují shluky jím dosud vytvořených postav, dokonce cituje „kosmický balet“ z Kubrickovy Vesmírné odyseje...

Titulní roli ztvárnil Geoffrey Rush, kterému se podařilo vyhmátnout komikovu hravost, s jakou se oddával převlekům (a dokonale jimi mátl, jak se ukázalo hned při hereckém konkursu v úvodu vyprávění), vylíčil i nenadálé návaly vzteku, který končívaly pomstychtivou demolicí (když malému synku rozšlape hračky v dětském pokojíčku). Postihl do jisté míry vnější podobu, určenou především charakteristickými brýlemi – avšak Sellersovo charisma jakoby zůstává mimo, Rush se stává spíše průvodcem po jeho životě. Přesto postihl, jak Sellers vlastně neměl vlastní identitu, jak ji měnil podle právě natáčených filmů, čerpal ze ztvárňovaných postav.

Sellers bohužel rozmělnil svůj talent v mnoha bezduchých fraškách, jen ojediněle dostal opravdovou uměleckou příležitost, jaké mu v šedesátých letech poskytl Stanley Kubrick nebo v závěru kariéry Hal Ashby, jenž mu svěřil hlavní roli v podobenství Byl jsem při tom. Česká televize filmy zařadila do svého programu na další týden, takže můžete porovnat scény z natáčení se skutečnou podobou.

Jan Jaroš, filmový publicista

Foto archiv


  Rozhovor s Michalem Vieweghem                  Televizní glosář Jana Svačiny                  Hollar po čtyřech stoletích