|
|
 Dumasova Královna Margot
Český rozhlas 3 – Vltava připravil na poslední čtvrtletí roku
nový dramatický seriál, který potěší zejména milovníky
romantických barvitých příběhů z historie.
Román Královna Margot publikoval Alexandre Dumas v roce 1845
na vrcholu svých tvůrčích sil – pouhý rok předtím dopsal
nesmrtelné Tři mušketýry. Nebyl by to Dumas, kdyby nepracoval
na několika látkách najednou, a tak ani Královna Margot mu
nebránila v tom, aby souběžně nepracoval na románu na
pokračování Monte Christo a dalších dvou dílech mušketýrské
historie. I na Margot spolupracoval s Augustem Maquetem, který
mu jako vždy vyhledával historické reálie a vypracoval první
nástin děje. Literární zpracování již bylo na „Velkém
vypravěči“.
Děj románu se odehrává v rozmezí let 1572 až 1574 na pozadí
konfliktu mezi protestanty (hugenoty) a katolíky. Pro Francii
znamenal tento nesmiřitelný svár mimo jiné sedm náboženských
válek a politický i územní rozvrat. Smířit protestanty
s katolíky měla svatba Markéty z Valois zvané Margot (dcery
Kateřiny Medicejské a Jindřicha II.) a Jindřicha Navarrského.
Svatbou se román otevírá. Sňatku z rozumu se snažila energická
a vzdělaná regentka Markéta vyhnout, protože její srdce
patřilo vévodovi de Guise. Přesto se musela podvolit.
Svatební obřad se konal v katedrále Notre Dame, respektive na
jejích schodech. Předcházela mu mše, jíž se Jindřich Navarrský
jako protestant odmítl zúčastnit. Když nevěsta při obřadu
dlouho váhala s vyslovením svého ano, její bratr Karel IX.,
tehdejší francouzský král, jí násilím sklopil hlavu. Ještě
během svatebního veselí a velkolepého plesu začal v noci
v Paříži masakr známý dodnes jako Bartolomějská noc. Katolíci
vyvlékali protestanty z domů, shazovali je z oken, vraždili
muže, ženy i děti a mrtvoly házeli do Seiny. Jindřicha
Navarrského zachránila pouze rychlá konverze ke katolické
víře.
Sňatek poznamenaný tragickou událostí provázely bouřlivé
peripetie. Zůstal bězdětný a jak Jindřich, tak Markéta se
věnovali mimomanželským milostným vztahům. Dlouho žili
odděleně. V roce 1589, po smrti dalšího Markétina bratra,
krále Jindřicha III., připadl francouzský trůn právě
Jindřichovi Navarrskému, s nímž (již jako Jindřichem IV.) se
ujala vlády nad Francií dynastie Bourbonů.
Jindřich IV. chtěl nefunkční manželství zrušit, aby se mohl
znovu oženit a zajistit si dědice trůnu. Po deseti letech
diplomatických kliček v královské rodině, v nichž se
angažovala i církev, dosáhl svého. V prosinci 1759 bylo
manželství prohlášeno za neplatné.
Jindřich IV. vstoupil do dějin jako dobrý král, který Ediktem
nantským smířil protestanty a katolíky. Zemřel po útoku
atentátníka v roce 1610. Margot ho přežila o bezmála pět let.
Svůj rušný život popsala v Memoárech, z nichž čerpal i
Alexandre Dumas.
Hynek Pekárek, dramaturg ČRo 3 – Vltava
Foto Patrik Borecký
|
