Číslo 40 / 2007.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor s básníkem a redaktorem ČRo.
Milošem Doležalem.

 


 

 

 


 

 


 

 

Pamětníků událostí, které ukázaly, co je člověk schopen udělat druhému, ubývá. Jako „archiv vzpomínek“ slouží i dokumentární cyklus Příběhy 20. století.Poslední svědkové šoa

Na podzim roku 1941 oslovil Polední list své české čtenáře titulkem, který hlásal, že „Židi zmlkli“. V krátké zprávě se pak s uspokojením konstatovalo: „Zaznamenáváme zde zjev, který je skutečně v našich poměrech vzácný. Od soboty Židi nápadně zmlkli a starají se více o svůj osud, kterému nemohli uniknout, ať leptali český národ, jak chtěli.“
Tato zpráva vyšla 16. října 1941 – v den, kdy odjel z Prahy transport do Lodže a kdy začaly systematické deportace Židů z protektorátu Čechy a Morava. V letech 1941 až 1945 bylo z českých zemí do ghett a lágrů odvlečeno přes osmdesát tisíc Židů. Konce nacismu se jich dočkala přibližně jedna osmina. Holocaust (nebo hebrejsky šoa) je nejděsivější událostí českých, respektive evropských dějin. A životy těch, kdo přežili Osvětim a další vyhlazovací tábory – to jsou nejbolestnější a zároveň nejdůležitější „příběhy 20. století“.
Ve stejnojmenném dokumentárním cyklu, který připravuje Český rozhlas Rádio Česko ve spolupráci s občanským sdružením Post Bellum, už osudy některých svědků holocaustu zazněly. Stanice vysílala dokumenty o Anně Hyndrákové, Anně Magdaleně-Schwarzové, Alexandře Gutinové-Slačálkové, o Adolfu Burgerovi či o Františku Krausovi. V zaznamenávání těchto výpovědí autoři cyklu pokračují. Jde mimo jiné o součást projektu Společenství paměti národa, který vytvořil Český rozhlas spolu s několika vědeckými institucemi (včetně Židovského muzea v Praze) a občanskými sdruženími. Cílem projektu je vytvoření „archivu vzpomínek“. Čas je totiž nemilosrdný – a pamětníků událostí, které ukázaly, co je člověk schopen udělat druhému, jaká krutost se může kdykoli odehrát, každým rokem ubývá.
Svědků holocaustu se neptáme jen na život v ghettech a v koncentračních táborech. Věnujeme se i životu jejich rodin před válkou, zajímáme se o to, jak se k nim zachovala nežidovská většina, zda pociťovali antisemitismus již před okupací. Ptáme se, zda byly články v tisku – jako je ten výše citovaný – jen produktem propagandy, nebo zda vyjadřovaly majoritní postoj. Zajímá nás, jak čeští Židé žili v totalitním Československu a jak se jich dotýkal antisemitismus padesátých let.

Dokument z cyklu Příběhy 20. století, který připravil autor těchto řádků a který se věnuje této tematice, odvysílá Rádio Česko v neděli 30. září v obvyklém čase – po desáté hodině dopolední. V repríze si ho pak můžete poslechnout v Českém rozhlase 1 – Radiožurnál, a to v pondělí 1. října po desáté večer.

ADAM DRDA

Foto archiv


  Rozhovor s Milošem Doležalem                      Zkraje týdne Věry Noskové                       Jak to slyší Vladimír Karfík