číslo 39 / 2007

Pořiďte si

Británie naříkala a Hunové se valili Evropou

Málokterá doba v dějinách obsahovala takové množství dramatických situací jako období rozpadu Západořímské říše a stěhování národů. A přestože ve světové historiografii bylo tomuto období věnováno mnoho významných děl (připomeňme alespoň bestseller přelomu 18. a 19. století, Gibbonův mnohasvazkový Úpadek a pád římské říše), první rozsáhlejší původní česká práce na dané téma vyšla teprve před čtyřmi lety – Stěhování národů od Jarmily Bednaříkové,. Kniha byla brzy rozebrána a nyní vychází v nakladatelství Vyšehrad ve druhém vydání. Zájem čtenářů o ni je nejspíš motivován nejen tím, že titulů s podobnou tematikou u nás mnoho vydáno nebylo, ale také stylem autorky. Docentka Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně patří k historikům, kteří si uvědomují, že jejich obor leží, a to již od svého vzniku, na pomezí vědy a epického umění. A ať už čtenáři přibližuje problematiku rozkladu římské říše, portrétuje její nepřátele Huny, bojovné ariánství Vandalů, seznamuje nás se strukturou francké společnosti, zákoníky barbarských států či s průběhem christianizace Germánů, vždy tak činí se smyslem pro charakteristický detail a neopomene ani zajímavé dramatické příběhy, na něž při studiu pramenů narazila. Bednaříková umí vyprávět, což se projevuje i na takových drobnostech, jako jsou názvy kapitol – například: O zničení a nářku Britanie, Germáni, kvůli kterým Řím stavěl nové hradby… (Je ostatně i autorkou románu o oné době – Podzimní čas mocné říše.)

Vypravěčské umění ustupuje poněkud do pozadí v další knize z Vyšehradu, která na předchozí titul navazuje. Stěhování národů a Východ Evropy ovšem postihuje látku teritoriálně i časově širší a pro výklad ještě složitější něž kniha předchozí a autorka ji už nezpracovávala sama, ale se svými kolegy – Zdeňkem Měřínským a Alešem Homolou. První z nich je autorem úvodního a také nejrozsáhlejšího oddílu věnovaného Slovanům – jejich etnogenezi, expanzi, christianizaci a utváření jejich prvních státních útvarů (od Sámova kmenového svazu až po Kyjevskou Rus). Homola zpracoval kapitoly o vztazích Byzance a kočovníků, kteří do Evropy pronikali ze středoasijských stepí, a Bednaříková pak závěrečný, ale též značně obsáhlý oddíl o Arabech, jejich dějinách, vztazích s Východořímskou říší, o vystoupení Mohameda, osudech chalifátu, o dobytí Španělska, o rysech muslimského státu, práva a o přínosu islámské civilizace Evropě.

Obě knihy si všímají nejen politických a vojenských událostí, ale také hospodářského, sociálního, kulturního a náboženského života jednotlivých národů, jejich vzájemného ovlivňování a případně i soužití a nahlížejí do každodenního života jejich příslušníků. Součástí obou svazků jsou černobílé mapky, kresby archeologických nalezišť, architektonických památek a sporadicky i černobílé a barevné fotografie.

BRONISLAV PRAŽAN